Plejtvák myšok (Balaenoptera physalus) je po plejtvákovi obrovském druhou největší velrybou na světě. Není divu, s délkou až 27 metrů a váhou i přes 70 tun jde skutečně o impozantního tvora. Na to, jak je mohutný, je velmi rychlým plavce, který zvládne i rychlost až 40 km/h.
Chutná jako hovězí
Historka je to stará téměř čtvrt století, ale naprosto bez problémů se vám může při návštěvě Islandu stát i dnes. Během měsíčního pobytu jsme si jedinkrát zašli na oběd do restaurace. Aby to bylo stylové, zvolili jsme podnik Þrír Frakkar, který je zaměřený na ryby a mořské plody. Mimochodem, funguje dodnes. Vybírali jsme, aby to bylo překvapení, z islandského jídelního lístku a jednomu z nás místo ryby na stole přistála porce velryby, což je, jak známo, savec. Nechutnal špatně. Maso mělo už na první pohled tmavě červenou barvu, která evokovala mnohem více hovězí než nějakou z ryb. A podobně i chutnala.
Povolení zabíjet
Poslední velrybářské společnosti na Islandu, Hvalur hf., dostala roční licenci k lovu 99 plejtváků v regionu Grónsko/západní Island a také 29 velryb v regionu východního Islandu/Faerských ostrovů. V praxi to znamená, že i když se může lov schovávat za „vědecký výzkum“, tak maso může skončit v restauracích. Island je známý svou skrz staletí jdou tradicí velrybářství, ze které neustoupil ani v současnosti. Takže i dnes by se vám při troše diskutabilního štěstí mohlo povést velrybu ochutnat. V minulosti se konzervy velrybího masa daly koupit i u nás.
Ale v poslední době velrybáři při lovu vorvaňů v různých případech zjistili, že napadená obluda je velmi zuřivá, úskočná a lstivá...
Herman Melville, Bílá velryba
Unikátní zbarvení
Na první pohled není na plejtvácích myšocích z hlediska barevnosti nic výjimečného. Ale jen na první pohled. Pokud si velrybu prohlédnete pořádně, tak zjistíte, že na rozdíl od jiných velryb má plejtvák myšok asymetrické zbarvení. „Plejtvák (Balaenoptera physalus) je jediným druhem kytovců a s konzistentní asymetrickou pigmentací těla. Levá přední třetina těla jsou tmavé. Pravá přední třetina těla je méně silně pigmentovaná a pravá dolní čelist, včetně ústní dutiny je bílá,“ píše se ve studii publikované v odborném Marine Mammal Science.
Podívejte se na krásu plejtváků.
Jedna z hypotéz vysvětlující toto neobvyklé zbarvení staví na tom, že se myšoci při krmení točí bokem, čím hejnu ryb odhalí jinak zbarvenou část těla, vyplaší je a tím nahání hejno do větších shluků. Plejtvák myšok se živí převážně krilem, malými rybami a planktonem, které filtruje přes své lamely, což jsou řady jemných kostních desek v jeho tlamě. Denně dokáže spotřebovat až 1,8 tuny potravy.
Plejtváci myšoci migrují sezónně mezi krmnými a rozmnožovacími oblastmi, pokrývajícími velké vzdálenosti. Během léta se zdržují v chladných vodách bohatých na potravu, zatímco v zimě migrují do teplejších vod, kde se páří a rodí mláďata. Bohužel, stejně jako mnoho jiných druhů velryb, byli plejtváci myšoci v minulosti intenzivně loveni pro své maso a tuk, což vedlo k významnému poklesu jejich populací, byť některé z nich vykazují známky zotavení.
Živí jsou užitečnější
Pokud odhlédneme od tradice, tak živé velryby jsou z ekonomického hlediska výnosnější než mrtvé. Island čím dál více orientuje na ekologičtější využití svého velrybího dědictví. Velrybí safari, kde turisté mohou pozorovat velryby v jejich přirozeném prostředí, se stala významnou atrakcí a přináší do země nemalé příjmy. Města jako Húsavík a Reykjavik se stala centry tohoto turistického ruchu, přitahujícími návštěvníky z celého světa, kteří touží zažít blízké setkání s těmito impozantními tvory.
