„Hemžete se vody živočišnou havětí a létavci létejte nad zemí pod nebeskou klenbou!“ Takový prý podle Bible Boží příkaz k tomu, aby se ve vodě objevili vodní tvorové. A tady i žabí pulci, kteří ke své podivuhodné přeměně vodu bezpodmínečně potřebují. Fosilie, kterou nově našli paleontologové v Patagonii je ale tak stará, že v té době na nebi ještě ptáci, tedy létavci, nebyli. Prestižní vědecký magazín Nature popisuje, proč gigantický pulec vědce tak překvapil.
Nejdřív pulec, potom žába
Pro žáby je typický dvoufázový životní cyklus, kdy po vodním larválním stadiu (pulci) následuje stadium dospělce (žáby). Během proměny rodící se žabky procházejí dramatickou změnou. Mizejí keříčkovité žábry i ocásek, zato narůstají nohy. Ovšem fosilie pulců, na rozdíl od žab, jsou extrémně vzácné, což je dáno jejich vodním životním prostředím. „Jejich absence ve fosilním záznamu před křídou (starším než 145 milionů let) činí jejich původ vývoj záhadným,“ píší autoři studie v níž představují nejstaršího pulce světa. Jedná se o druh Notobatrachus degiustoi ze střední jury Patagonie (asi 168-161 Ma).
Žil a vyhynul
Nalezený pulec se vyvíjel v žábu, která byla podobná těm dnešním. Z vajíček se vyvíjel pravděpodobně v mělkých rybníčcích, které vysychaly a obnovovaly se v průběhu ročních období. „Pravděpodobně se (žáby) živily hmyzem a žily podél rybníků s pulci,“ uvádí v australském ABC.net Mariana Chuliver Pereyra, paleontoložka z univerzity Maimónides a hlavní autorka nové studie. Podle ní se jednalo o statné žáby podobné dnešním ropuchám, kterým vyhovovalo prostředí periodických tůní v tropickém podnebí.
Úžasné je, že se zachovaly ve fosilizované podobě i měkké tkáně a zároveň jde o důkaz evoluční stálosti vývoje žab. Systém pulec – žába už trvá více než sto milionů let.
Proč jsou žáby tak evolučně úspěšné?
Žáby patří mezi nejúspěšnější skupinu obojživelníků. Obojživelníci jsou skupina, která vyšla z vody na souš a osídlila Zemi. Přestože jak ukazuje nový pulčí nález, jsou žáby stářím už prvohorní, ale jejich největší diverzifikace nastala na konci velkého křídového vymírání, kdy se objevilo kolem 88 % současných druhů. Žáby jsou v naprosté většině druhů sice stále vázané v raných fázích života na vodní prostředí, ale nemusí to být zrovna rybník nebo tůně. Stačí trocha vody v růžici broméliovitých rostlin. Zatím není přesně známo, co způsobilo gigantismus pulců druhu Notobatrachus degiustoi.
Podívejte se, jak se pulec mění v žábu.
Jeden z důvodů je skvělé přizpůsobení se dvěma typům prostředí. Zvládne skákat po souši, ale pokud ji vyrušíte na břehu rybníka, tak zmizí pod hladinou. Skok je skvělá úniková strategie, to ví každý, kdo se někdy zkoušel chytit do ruky některého z našich skokanů. Mají velké oči, což znamená, že se dobře vizuálně orientují v prostředí. Některé druhy jsou prudce jedovaté a barevné, jiné skvěle maskované. Žáby jsou velmi úspěšnými lovci. Velké brazilské rohatky nemají problém s pozřením malé myšky. Tito obojživelníci nemají výrazné anatomické rozdíly mezi jurskými a dnešními druhy.
