Nový rekordman mezi hady je krajta mřížkovaná. Měří 32 stop, což je téměř 10 metrů
Je rozdíl mezi nejdelším a nejtěžším hadem. Krajty, spolu s anakondami, obecně patří mezi skutečně obří hady.
Zoologové popsali více než 3 000 druhů hadů. Od malých slepanů či mravencojedky, která je tak malá, že se skutečně živí mravenci, přes velké a prudce jedovaté kobry až k obřím škrtičům, jako je anakonda, krajta nebo hroznýš. Mezi nimi se dá najít řada „nej“. Nejjedovatější had podle množství smrtícího toxinu, jiný je nejjedovatější podle počtu lidských obětí. Mění i i hmotnostní či délkové rekordy, o některých jsme dokonce psali i v našem magazínu.
Krajty
Krajta písmenková (Python sebae) je největší had Afriky a krajta mřížkovaná (Python reticulatus) nově aspiruje na nejdelšího hada světa. Krajty nejsou jedovaté, svou kořist obtočí smyčkami těla a udusí. S každým výdechem uloveného tvora ještě více sevřou, takže nemá šanci se nadechnout a skončí s polámanými žebry, propíchnutými plícemi a poškozenými vnitřními orgány. Polámané kosti jsou pro hada výhodou. Hadi obecně neumí ukousnout sousto, a proto musí polykat kořist vcelku. A polámané kosti se lépe uzpůsobí průměru hadího jícnu.
32 stop krajty mřížkované
Nově změřená krajta mřížkovaná má 32 stop, což je 9, 75 metrů. Natural History Museum zmiňuje krajtu mřížkovanou, jejíž délka se blížila 10 metrům. Ovšem jde o záznam z roku 1912. Na stránkách zmiňovaného muzea se můžeme dočíst, že „krajty mřížkované žijí v jihovýchodní Asii, a přestože se obvykle vyskytují v deštných pralesích, lesích a pastvinách, zdá se, že jejich preference stanovišť závisí na jejich poloze. V Myanmaru byli tito nejedovatí hadi nalezeni pouze v nedotčeném lese, zatímco v Singapuru, Indonésii a malajském Borneu byli také zaznamenáni ve stokách“.
Krajta mřížkovaná je nevybíravý jedlík.
O velikosti krajt píše i liberecká zoo, která je chová. Její jedinci pocházejí z Bali v Indonésii. „Krajta mřížkovaná je považována za nejdelšího hada světa, kdy velcí jedinci mohou dosáhnout velikosti mezi 8–9 metry a hmotnosti až 200 kg. Zbarvení těla hada je žlutohnědé a po těle jsou umístěny žluté kosočtverečné skvrny s tmavým okrajem."
Krajty v kanalizaci
V kanalizaci by krajty rozhodně našly docela dost potravy v podobě celosvětově rozšířených potkanů. V Malajsii se jimi živi i velcí varani. Zároveň ani hadi, ani ještěři nepohrdnou vejci, případně zdechlinami. Ovšem na druhou jsou ve městech ve větším ohrožení, protože se loví nejen pro maso, ale i kůži, a dokonce slouží jako objekty nelegálního obchodu se živými zvířaty. Podle CITES (Konvence kontroly ochdodu s ohroženými druhy) patří mezi druhy, s nimiž se nedá jen tak obchodovat. Je nutné speciální povolení.
Krajty patří spolu s hroznýši patří mezi chovateli plazů mezi oblíbené chovance. Nejsou totiž nijak extrémně nároční ani na potravu ani na životní podmínky. Chovat krajtu je totiž mnohem jednodušší než chovat anakondu, která taky patří mezi škrtiče. A navíc patří mezi nejtěžší hady. Jenže sežeňte kapybary na jejich krmení.
Nejsou vyloučeny objevy ještě větších hadů, ale takoví obři, jako byl Titanoboa se už asi nenajdou.
