Léky, které neznáme
„Vědci se domnívají, že neznámý druh by mohl být vodítkem pro budoucí objevy léků, paliv nebo jiných inovací,“ vysvětluje Patrik Greenfield na webu deníku The Guardian. Profesor Alexandre Antonelli, vědecký ředitel londýnské botanické zahrady poznamenal, že sice chráníme desítky procent planety Země, ale je potřeba vědět, které části potřebují ochranu nejvíce.
Většina oblastí, které by zasloužily zvýšenou pozornost, se nachází v Asii. V ní se nachází 22 regionů uvedených jako oblasti vyžadující další výzkum. O která místa konkrétně jde? Například o ostrov Sumatra, východního Himálaje, Assam v Indii nebo Vietnamu. V Africe byl jako ohrožený identifikován Madagaskar a jihoafrické kapské provincie, v Jižní Americe to je Kolumbie, Peru a jihovýchodní Brazílie.
To, že se každoročně objevují desítky druhů nových rostlin není žádné tajemství. Pravdou je, že evoluce nestojí na místě a stále nové druhy vznikají, což je dobrá zpráva pro botaniky, kteří tak vlastně mají neustálý přísun nové „poznávací“ práce.
Zároveň ale neustále dochází k vymírání, což znamená, že přicházíme o dosud nepoznané druhy. Ty se pak dostanou do stejné kategorie jako druhohorní přesličky či plavuně, které sice byly současníky dinosaurů. Můžeme je popsat, ale nemůžeme je využít.
Jen v Brazílii roste víc než 80 000 druhů rostlin a ne náhodou se tamní oblasti přezdívá největší světová lékárna. Na jedné straně jsou místní indiánské komunity, které neznají přesné složení jednotlivých alkaloidů a dalšího spektra látek, ale umějí je ke svému prospěchu používat. Na druhé jsou botanici a chemici, kteří se jednotlivé složky rostliny snaží rozklíčovat, analyzovat a následně pro velkovýrobu syntetizovat.
Začalo to vrbou
První léčivou rostlinou, o které se objevil psaný záznam na hliněných tabulkách v Egyptě asi 1500 let př. n. l., byla vrbová kůra (Salicis cortex). Kyselina acetylsalicylová v kůře obsažená je dnes známá jako aspirin. Malárie se léčila chininovou kůrou, amazonští Yanomamové pijí šťávu z popínavého řemniháku plstnatého na zmírnění průjmu. Alkaloidy vinblastin a vinkristin z barvínku růžového (Catharanthus rozdus), taxol z tisu krátkolistého (Taxus brevifolia) nebo kamptotecin získávaný z čínských stromů rodu Camptothec jsou dnes používané k potlačení strašáka současné civilizace – rakoviny.
Podívejte se na brazilský deštný prales.
Hotspoty a Blackspoty – místa života i vymírání
Biologové za „hot spots“ označují místa s extrémně velkou biodiverzitou. Bohužel poměrně velká část z nich jsou zároveň místa s černou budoucností a extrémní mírou ohrožení. Zároveň jde o místa v zemích, kde ochrana přírody není největší prioritou a tamní vědci mají omezenou kapacitu pro formální popisy druhů. Jednou z možných dílčích cest, jak pomoci prozkoumávání je sdílení fotografií v platformách, které vědci používají k identifikaci.
Jednou z nich je například Inaturalist. Amatéři dodávají fotky z celého světa, tedy i z ohrožených oblastí, a vědci mezi nimi mohou identifikovat neznámé či vzácné druhy, přičemž snímek potvrdí jeho existenci v dané lokalitě. K 2. 10. 2024 bylo zaznamenáno 212 932 209 pozorování celkem a 490 783 druhů. Ke stejnému datu bylo zaregistrováno 8 104 895 lidí. To už vůbec nejsou malá čísla.
Ohrožená místa, black spoty, tak mohou pomoci prozkoumat i amatérští přírodovědci. Ovšem o jejich skutečnou ochranu se musí zasadit vlády. Ovšem tady velmi často chybí skutečná politická vůle. Ochrana přírody totiž volby nevyhrává.