Čerstvý losos? Ale jděte
O tom, že je u nás losos znova k vidění ještě bude řeč. Jenže pod slovem losos si většina lidí představí rybu s růžovým masem určenou ke konzumaci. Nejlépe čerstvou, jenže nic podobného u nás na talíř nedostanete. U nás ulovený losos je chráněný a musí se vrátit zpět do vody. V obchodě koupený losos byl čerstvý v době vytažení z vody. Pak už následovalo jen zabití, zamražení a převoz. Nikdo z nakupujících netuší, jak moc čerstvý je losos s kůží koupený v Českých Budějovicích, ale na popisu produktu je uvedeno, že pochází ze severovýchodního Atlantiku a přivezen byl z Norska. Přitom losos byl jídlem, kterého bylo tolik, že i chudí ho odmítali.
Pravý český losos
Na Moravě v Odře, v Čechách na Labi i ve Vltavě. V minulosti se lososi lovili ve velkém. Takzvané „fialkové ryby“, první táhnoucí lososi, byli zaznamenáváni u Litoměřic. A nešlo o žádné drobečky, ale až 15 kg těžké obry. Táhli i do Orlice či Otavy. „V rukopisných záznamech k roku 1432 je zmínka, že se u Hradce Králové objevila tak velká záplava lososů, že se Labe málem vylilo z břehů. A tak se obyvatelé města, a každý kdo bydlel u řeky, sbíhali o závod k lovu se sekerou, a usmrcené ryby vyvlékali na břeh,“ vzpomíná na starší kronikářský zápis Bohuslav Balbín ve svém díle Historie rozmanitosti království Českého.
Známý je požadavek čeledínů, kteří si vymiňovali, že nesmějí dostávat lososa k jídlu častěji než dva či maximálně třikrát týdně. Průměrný úlovek se v době tahu v 17. 19. století na Labi, Vltavě či Otavě byl necelé 2,5 tuny. Ovšem už v 70. letech 19. století počty lososů u nás začaly klesat. Důvodů bylo hned několik, od znečištění vod po stavby jezů, které blokovaly tradiční migrační cesty.
Překážková dráha
První překážka se lososům postavila do cesty už v 15. století, kdy vznikl jez v Opatovicích. „Poslední větší tah byl zaznamenám roku 1935. Od té doby brání lososům v tahu zdymadlo na Střekově,“ píší autoři knihy Drobné vodní toky v České republice. V Sušici byl poslední losos uloven 19. 6. 1941, poslední labský jedinec byl uloven 22. 12. 1949 v Ústí nad Labem a poslední záznam ulovené strdlice (mladý losos žijící v horním úseku vnitrozemského toku) 1953. Velikost úlovku byla pouhých 23 cm a na udici jej chytil František Ritter.
Podívejte se na nové české lososy
Losos 2000
Český rybářský svaz se ale zasadil o návrat této krásné ryby zpět, což je záslužná, ale i velmi náročná práce. Aby měla smysl, je potřeba vybudovat rybí přechody, kterými z moře se vracející ryby dostanou nad zdymadla. V severních Čechách je do Kamenice Ploučnice. „Po celé Evropě, zejména pak v Německu, probíhají úpravy toků a stavby rybích přechodů, aby se lososi mohli vracet do vnitrozemských útočišť, nezbytných pro jejich úspěšné množení. Český projekt Návrat lososů se rozhodl pomoci z jiné strany – a sice v obnovení populace lososa obecného v povodí Labe, především v oblasti Českého Švýcarska. Každoročně jsou tak do říčky Kamenice vypouštěni 8 až 10 cm velké rybičky, které se stávají základem budoucích generací labských lososů,“ napsal Alexandr Vanžura v Děčínském deníku už v roce 2012.
Krásný úlovek, ale z ciziny.
Od té doby se situace radikálně změnila k lepšímu. Ochránci přírody uložili na konci roku 2023 do plovoucích inkubátorů v říčce Jetřichovická Bělá u Dolského mlýna v Českém Švýcarsku 100 000 kousků lososích. Ty se ve speciálních schránkách se jikry vyvinou v rybí potěr, jež následně popluje do moře a část z nich se vrátí zpět.
Líheň lososů v Českém Švýcarsku
Rybáři již opět zaznamenávají první úlovky dospělých lososů u nás, ale nechat si je nesmí. Podle zákonných pravidel ho musí pustit. A pokud mají chuť na lososí maso, tak se musí spokojit s „čerstvým lososem“ ze supermarketu.
Zdroj: ČRO, Drobné vodní toky v České republice, Děčínský deník
