Na jaře 2024 zjistil výzkumný monitoring, který provádí německý Spolkový ústav hydrologie (BfG) a Správa vodních cest a lodní dopravy (WSV) mimořádně častý výskyt sviňuch v řekách Labe a Vezera (Weser). V Emži (Ems) byla tato zvířata dokonce poprvé detekována nad přehradou. Tyto nálezy poskytují cenné informace pro ochranu sviňuch a stav vod.
Nenápadné sviňuchy
Sviňucha obecná (Phocoena phocoena) je jediným druhem kytovce, který obývá evropské mořské regiony, mnoho dalších kytovců je v Evropě považováno za místní, pravidelně se objevující druhy. Populace sviňuchy obecné se v Baltském moři pohybuje v řádech několika stovek, po většinu života zdržují poblíž pobřeží nebo v mělkých vodách. Někdy vyplouvají do ústí řek a do přístavů. Přestože sviňuchy obývají rozlehlá území, spatřit je lze zřídka, protože nad vodu vyskakují jen vzácně. Dokážou se ale ponořit do hloubky až 220 metrů a zadržet dech na 5 minut. Sviňuchy dosahují délky až 1,9 m, velmi se podobají delfínům a chovají se tak, ale podle vědců jsou méně inteligentní.
Podvodní záběry sviňuchy obecné u norského pobřeží
Rekordní jaro
Letošní jaro ukázalo podle prohlášení Spolkového ústavu hydrologie v Koblenzi v rámci monitorovacího projektu v řekách Labe a Vezery překvapivě vysoká čísla. „Duben 2024 byl na Vezeře a Labi absolutně rekordním rokem od zahájení našich měření,“ uvádí se v prohlášení „Ve srovnání s předchozími lety tam byly sviňuchy detekovány pětkrát až desetkrát častěji.“ Výsledky pozorování z dubna 2024 jsou podle vědců působivé, ve Vezeře u obce Stadland byly sviňuchy zaznamenány ve 33 procentech sledovaných hodin, v Labe u Wedel to bylo dokonce 44 procent hodin.
Na cestě za kořistí
Podle Spolkového institutu žijí sviňuchy obvykle v Severním moři a Waddenském moři. Malá populace je i v Baltském moři. Na jaře pravidelně pronikají do řek Labe, Emže a Vezery. Co je k tomu vede? Pravděpodobně lov jejich oblíbené kořisti, korušky evropské. Koruška je asi 15 až 20 centimetrů dlouhá rybka, žijící v evropských pobřežních vodách. Do řek se plave vytřít, na to ale vyhledává vodu teplou alespoň devět stupňů. Mezi únorem a dubnem proto táhnou celá hejna korušek proti proudu ze Severního moře do Labe a Vezery, aby se tam třely a věčně hladové sviňuchy je následují.
Jak se takové sviňuchy sledují?
Spolkový ústav hydrologie a Správa vodních cest a lodní dopravy provádí stálá měření v pevných bodech: na Labi od roku 2019 u obce Wedel, na Vezeře od roku 2022 u obce Stadland a od roku 2010 i na čtyřech stanicích na Emži. Kromě toho byl v roce 2024 v dolní části Emže poprvé instalován systém hydrofonů, tedy podvodních mikrofonů, poblíž Terborgu proti proudu od hráze na Emže. Během letošního měření se podařilo zaznamenat zvuky sviňuch i nad hrází Emže u Terborgu. „To ukazuje, že sviňuchy ve opravdu migrují proti proudu a umí překonat i hráz Emže,“ uvádí se ve zprávě.
Důvody migrace zvířat
Vedoucí oboru ekologie zvířat Spolkového ústavu hydrologie Thomas Taupp zatím nenašel žádné přesvědčivé vysvětlení, proč byl zaznamenám tak výrazně vyšší výskyt sviňuch v dubnu. „V podstatě jsou sviňuchy v řekách jen tehdy, když je dostatek ryb, protože mají vysokou energetickou potřebu a pravidelné krmení je pro ně zásadní,“ vysvětluje. „Vzhledem k tomu, že zvířata migrují z Waddenského moře do řek, mohou mít na výskyt sviňuch v řekách vliv i aktuální podmínky řek.“