Živí se násilím a drancováním
Pokud na některých svých výpravách zahlédnete kosatku, dost možná to není „ta“ kosatka, kterou znáte. Donedávna totiž byla uznávána pouze jako jeden druh, takže se nebylo možno splést. Jenže to se aktuálně mění.
„Kosatky jsou vlci oceánů.“
velrybář a přírodovědec Charles Melville Scammon
Kosatku zná lidstvo dlouho. Dokonce je stále místy povolený jejich lov. Když v 60. letech 19. století napsal kalifornský velrybář a přírodovědec Charles Melville Scammon ( (1825–1911) knihu The Marine Mammals of the North-western Coast of North America popisující mořské savce, s nimiž se během svých námořních výprav setkal, zmínil mezi nimi i kosatky. Podle něj se jednalo o „vlky oceánu“, kteří žijí „násilím a drancováním“. Jde o poměrně expresivní vyjádření vzhledem k tomu, že kosatky jsou vrcholoví predátoři a nějak se živit musí.
Kosatka pod vodou
Jeden druh? Už ne
Až donedávna se předpokládalo, že kosatky jsou jeden druh s lokálními odchylkami, podobně to známe u mnoha jiných zvířecích i rostlinných druhů. Ovšem dlouhodobá pozorování a vzájemná porovnávání ukázala, že odchylek je tolik, že je možné ustanovit nový druh. Nejedná se jen o ten nejnápadnější znak, ploutve, ale i o odlišnosti stravy či jiné sociální chování. „Výsledky z genetických dat ukazují, že se tyto dva druhy pravděpodobně před 300 000 lety rozdělily a daly vzniknout samostatným druhům. Následný genomický výzkum potvrdil, že se vyvinuly jako geneticky a kulturně odlišné druhy, které náhodou obývají stejné vody,“ napsal Russel Moul v populárně naučném magazínu IFL Science.
„Kosatky (Orcinus orca) jsou v současnosti uznávány jako jediný ekologicky a morfologicky různorodý, globálně rozšířený druh. Náš přehled a nové analýzy ukazují, že stav na úrovni je v obou případech oprávněný, docházíme k závěru, že kosatky severního východního Pacifiku by měly být uznány jako Orcinus rectipinnus a současné kosatky by měly být uznány jako Orcinus ater,“ píše skupina devíti autorů v prestižním Royal Society Open Science. Kosatky totiž brázdí jak chladná, tak tropická moře.
Pokud vynecháme člověka a jím rozšířené savce, jako jsou myši nebo potkani, tak jde o savce s největším přirozeným areálem. Jen s malou nadsázkou se dá říct, že žije „od pólu k pólu“. Ovšem stále kolem nich existuje mnoho záhad. Rozhodně není vyloučeno, že se v blízké budoucnosti dočkáme popisu dalších druhů kosatek. Mezi ně mohou patřit takzvané kosatky „typu D“, které byly pozorovány v jižním oceánu kolem Antarktidy. Obecně se soudí, že mezi kosatkami se skrývá řada kryptických druhů.
Sledování velryb není sledování kosatek
Cestovní kanceláře často nabízejí výlety za velrybami, čímž často myslí pozorování kosatek. Jenže kosatka není velryba, protože se jedná o největší z delfínů. Jenže lákat na pozorování delfínů zní mnohem méně sexy. I když delfín o váze až 10 tun, to zní lidskému uchu poněkud přehnaně. Ovšem evoluci je to dost jedno. Jméno Orca vychází z řeckého ὄρυξ (oryx). Staří Římané ho převzali jako označení obřích mořských organismů, ať už reálných (velryby) nebo fiktivních (mořské příšery). Ostatně samotné druhové jméno Orcino znamená pekelník. Orco byl pro Římany bůh podzemí.
Zdroje: IFL Science, Royal Society Open Science, Denik.cz, The Marine Mammals of the North-western Coast of North America
