Komár tygrovaný
O tom, že komárů je letos poměrně dost, jsme už psali, nicméně náš „pobodaný“ reportér nezkoumal, o jaký druh komárů šlo. Pokud by se jednalo o komára tygrovaného, který je znám z našeho území od roku 2012, byl by to na Kokořínsku zřejmě novinkou. A zároveň důkazem, že se dál šíří. Jeho první záchyt v roce 2012 byl na jižní Moravě, odkud se šířil dál.
Komáří migranti
Stačí málo
Ideální místo pro množení komárů jsou loužičky v pneumatikách
Pro rozmnožování komárů, jejich druhy se vyvíjejí ve vodě stačí opravdu málo vody. Loužička v odhozené pneumatice, voda v zapomenuté konvi na zahradě, zahradní malé jezírko se zlatými rybičkami… Navíc se ukazuje, že invazní druhy jsou schopné přežít evropské zimy, které podle vývoje počasí budou stále teplejší, tedy pro komáry příznivější.
„V důsledku globálního oteplování se stává šíření invazivních druhů komárů vážným zdravotnickým problémem. Mnohé z nich sají krev i na lidech a často se stávají nepříjemnými trapiči, četné druhy jsou však i významnými vektory lidských onemocnění. Z druhů sajících na člověku byly v Evropě zjištěny Aedes aegypti, Ae. albopictus, Ochlerotatus japonicus a Oc. koreicus, které byly do Evropy zavlečeny z východní a jihovýchodní Asie, a severoamerické druhy Oc. atropalpus a Oc. triseriatus. Aedes albopictus se již vyskytuje na rozsáhlém území především jižní a jihovýchodní Evropy a jeho výskyt je na řadě míst masivní, rovněž druhy Oc. japonicus a Oc. koreicus jsou na některých lokalitách již usazeny. Aedes aegypti a Ae. albopictus jsou nebezpečnými vektory původců onemocnění přenosných i na člověka. Za potenciální vektory je však třeba považovat i zbývající druhy,“ píše Oldřich Šebesta v materiálu Aktuální výskyt invazivních druhů komárů v Evropě a riziko jejich šíření do České republiky. Kdybychom doslovně přeložili druhový název posledně jmenovaného druhu, zněl by „bíle tečkovaný“ nebo „běloskvrnný“. Právě nápadné bílé skvrny jsou jedním z jeho důležitých a nápadných rozlišovacích znaků.
Tento druh komára je známým přenašečem viru chikungunya, viru dengue a dirofilariózy.
European Centre for Disease Prevention and Control
Snad každý, kdo se toulá přírodou zaznamenal pneumatiky válející se v lesních roklích či na okrajích cest. Právě tyhle nehezké důkazy lidského vandalství se mohou stát důležitým vektorem šíření invazních komárů včetně komára tygrovaného. Voda v nich zachycená totiž stačí komářím larvám k úspěšnému vývoji. Komár se tak může objevit i v místě, kde není žádný vodní stroj (periodická tůně či trvalejší kaluž) jen proto, že tam některý motorista vyhodil ojeté pneumatiky.
Šíření pomocí pneumatik
Bude dengue v Česku běžná?
Podle údajů Státního zdravotního ústavu je opakovaně popsáno zavlečení nákazy z endemické oblasti pomocí letecké dopravy („letištní dengue“), kdy byl infikovaný komár přivezen letadlem. Za poslední roky jsou u nás podchyceny desítky případů a je jen otázkou času, kdy u nás patogen (konkrétně virus rodu Flavivirus) přenášený komárem zdomácní natolik, že se stane „místním“. Základnu přenašečů už u nás má stabilní. Nakažený člověk pak může šířit nemoc dál například sexuálním stykem. Šířit horečku milováním zní divně, nicméně tento typ přenosu už byl popsán dokonce i z Evropy, konkrétně ze Španělska. Ve většině tropických a subtropických oblastí světa jde o běžné onemocnění, které se ale šíří dálo do světa.
