Zvykli jsme si rozdělovat zvířata na užitečná (skot, slepice), škodlivá (kůrovec, kormorán, špaček) a ta ostatní. Zatímco kormorána nemají rádi rybáři, neboť se jim přiživuje na rybách a špačci řádí v sadech a na vinicích, tak klíště je obecným prototypem škůdce. Jen těžko se na něm najde cokoli pozitivního. Klíště zkrátka parazituje a roznáší choroby.
„Klíště vždycky když saje, tak do vás slintá. Moc to nesvědí, moc to nebolí, krev se nesráží. Nepotřebuje být jedovaté, nepotřebuje svou oběť zabít, ale potřebuje trošku utlumit její imunitní systém. Na to jsou miliony let trénované proteiny v těch slinách a toho se dá částečně využít v praxi,“ vysvětloval Lucii Výborné molekulární biolog Jan Perner, v pořadu Výborná show na České televizi.
Praktickým využitím měl na mysli medicínský výzkum. Například látky zabraňující srážení krve mají obrovský lékařský potenciál. Pokud by se přišlo na to, jak je eliminovat, mohl by to být zajímavý krok kupředu, který by později po dalším bádání mohl zlepšit život lidem s hemofilií.
Sají jen samičky a mláďata
Samice klíšťat mohou naklást až tisíc vajíček, takže potřebují obrovské množství krve k jejich tvorbě a výživě. „Všechna stádia klíštěte jsou infekční, takže nakažená samice naklade nakažená vajíčka. I malá přisátá nymfa, které si v podstatě nevšimnete, je infekční,“ vysvětluje v rozhovoru pro magazín Koktejl děkan lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.
„Teď si dovolím malý apel, protože klesá v letních měsících proočkovanost. A to v době, kdy se do lesa chodí nejvíc. Lidé by na to měli myslet. Je vidět, že v letních měsících trochu klesá proočkovanost proti klíšťové encefalitidě, i když jsou lidé paradoxně více exponovaní, protože chodí více do lesů na houby a do přírody. Je to jedna z nejméně problémových vakcín. Jehla skoro nebolí a nežádoucí účinky, ať už lokální nebo celkové, jsou vzácné a dlouho drží imunitu,“ vysvětluje Maďar, který se cestovní medicíně a očkování dlouhodobě věnuje.
Oplozená samice samečkem a nasátá krví klade 500-10 000 vajíček v hrabance
Tereza Rašovská, Klíště obecné a jím přenášené patogeny ve středoevropském prostoru
Zároveň připomíná, že na rozdíl od encefalitidy není proti klíšťové borelióze vyvinuté očkování. Zajímavé je, že u klíšťové encefalitidy je zásadním rizikovým faktorem věk. „Vyšší věk znamená daleko větší komplikace. Ne že by to nemohlo zabít i mladšího, ale statisticky je daleko více komplikací a úmrtí u lidí nad 50 a 60 let. Smrtelný zánět mozku vyvolává u lidí nad 60 let, zatímco u mladších ne. Ale jak se nám posouvá demografická křivka nahoru, tak se nám tam přesouvá v brzké době třetina populace,“ varuje doktor Maďar.
Poznáte ho? Číhající klíště.
Jak se bránit
Ochrana proti klíšťatům je logická. Dlouhé oblečení, nejlépe světlé, aby byla klíšťata dobře vidět. Pokud jdete do terénu, tak dlouhé kalhoty, ať těmto pavoukovcům nenabízíte přímo holé nohy. Vhodné jsou také repelenty proti klíšťatům.
Podívejte se na nasátou samičku, která se může zvětšit až 100x.
Důležitá je kontrola poté, co se vrátíte z lesa, protože čím déle klíště saje, tím větší je pravděpodobnost, že na vás něco přenese. Vyplatí se nepodceňovat očkování proti klíšťové encefalitidě, které je od 50 let věku hrazené zdravotní pojišťovnou.
Zajímavost od protinožců
„Klíšťata mohou způsobovat také paralýzu. Na východním pobřeží Austrálie žije zajímavé klíště Ixodes holocyclus, jehož sliny obsahují silné neurotoxiny. Jejich působením dochází k ochrnutí svalů, zástavě dechu, a pokud není klíště odstraněno včas, může dojít až ke smrti. Lidských úmrtí nebývá mnoho, ale toto klíště ročně zasáhne přibližně 100 000 domácích a hospodářských zvířat," uvádí Radek Šíma v odborném magazínu pro lékaře.
