Za vším hledejte peníze. Chov a následný prodej kaprů, je stejně postavený na penězích jako kterékoliv jiné živočišné odvětví. Takže není divu, že se kapři přikrmují, aby lépe rostli. Na tom není absolutně nic špatného, pokud přistoupíme na to, že chovné rybníky jsou ekvivalentem obřích chlévů.
Tradice, která změnila krajinu
Když k nám dorazilo rybníkářství, psalo se 11. století. V praxi to znamenalo obrovské zásahy do krajiny, které v sobě skrývaly přehrazení vodních toků, stavbu hrází a čas od času i odbahnění rybníka. Vybraný sediment se musel někde uložit. Zároveň přineslo rybníkářství do Čech nové pracovní příležitosti, nové tradice (např. výlov rybníka), nová jídla. Rybníky miloval klér, protože přesto, že ryby obsahují maso, tak se staly, podobně jako bobři, postním jídlem. Proč bobři? Protože část života tráví ve vodě. Zároveň se čeští rybníkáři pustili do rybího šlechtitelství, takže vznikají nové fenotypy kaprů. Možná znáte kapra lysce bez šupin. Šlechtí se s ohledem na vzhled, obsah tuku ve svalovině i na ošupení. Samozřejmě se bere ohled na odolnost vůči nemocem. Prostě i v případě chovu kapra jde o klasické zootechnologické postupy. Mít zvíře co nejzdravější, největší a co nejvíce.
Hnojení rybníků
Pro pochopení, proč rybníkáři, kteří znají ekologickou úlohu vody v krajině, přihnojují rybníky se musíme podívat na základní kapří ekologii. Kapr je všežravec, takové prase českých rybníků. Proto „spase“ doslova všechno. Nevadí mu zoologická složka plantktonu, jako jsou komáří larvy nebo buchanky, ani její botanická část v podobě řas či sinic.
Podívejte se na výlov rybníka.
Možná vás napadne, že lití hnoje do vody je protizákonná. V zásadě máte pravdu, ale existují výjimky a krmení ryb je jednou z nich. „Podle paragrafu 39 odst. 7 vodního zákona, lze rozhodnutím příslušného vodoprávního úřadu, k žádosti právnické nebo fyzické osoby, povolit výjimku z ustanovení paragrafu 39 odst. 1 vodního zákona k aplikaci určitých závadných látek do povrchových vod za předpokladu, že jich bude použito podle ke krmení ryb,“ říká jasně Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí.
Pokud bude dostatek planktonu, budou kapři přibírat. Pokud bude dostatek kaprů, bude i na Vánoce co prodat, aby tradice štědrovečerního kapra mohla být zachována. Jinak by lidé mohli sáhnout ke zdravějším či chutnějším alternativám.
Hnůj v rybníku i ve skriptech
Představa, že do rybníku se lije hovězí hnůj nebo prasečí kejda, vypadá opravdu ohavně. Jenže P. Hartman ve skriptech Výživa rybniční biocenózy organickými hnojivy doslova píše: „Nejvyšší jednorázové dávky statkových hnojiv (s výjimkou drůbežího trusu – tam jsou dávky úměrně nižší) jsou 400 kg/ha.“ Tabulka obsažená ve skriptech doporučená dávka na hektar vodní ploch je 5 tun hnoje skotu, 3 tuny v případě hnoje prasat. U ovcí se jedná o 2 tuny a u drůbeže o pouhou tunu. Někdy dochází k bizarním situacím, kdy jeden a tentýž rybník slouží k chovu ryb, které jsou přikrmovány (se všemi důsledky včetně rozvoje planktonu) a zároveň k rekreaci lidí. Těm naopak zelený zákal a zákazy hygieniků komplikují dovolenou.
