Člověk není vegetarián
Nejdřív si řekněme fakta. Člověk se evolucí vyvinul jako všežravec, což dokazuje nejen jeho zubní vzorec, ale i délka střev a schopnost trávit maso. Typický býložravec, jako například tur, by s masitou potravou měl problém, typický masožravec, jako například lev, by si naopak nepochutnal na čočce nebo chlebu. Maso a prvky v něm obsažené pro zdravý vývoj člověk potřebuje. Otázkou je, zdali ho musíme sníst tolik, kolik ho běžně konzumujeme.
Preferenci masité stravy ukazují i prehistorické lovecké výjevy na zdech jeskyní. Pravěcí lovci malovali lov a nikoliv sběr bobulí a hub.
Hovězí uhlíková stopa
Obrovské plochy v Jižní a Střední Americe i Africe slouží pro pastvu dobytka. Argentinské a brazilské hovězí je natolik proslulé, že ke gurmánům putuje tisíce kilometrů daleko a japonské wagyu se stalo ukázkou hovězího luxusu, kdy cena za kilo hovězího roštěnce může dosáhnout na 6 000 korun.
„Z hlediska emisí skleníkových plynů vychází hovězí maso nejhůře. Není to však dané pouze emisemi spojenými s produkcí, problém se týká také krmiva, plochy pro jeho pěstování a plochy pastvin pro skot. Když sečteme tyto faktory dohromady, uhlíková stopa hovězího masa je z globálního hlediska velmi špatná,“ cituje Jana Freidingera z nátlakové a lobbistické organizace Greenpeace, která je proslulá svými aktivistickými akcemi na podporu životního prostředí, časopis Ekolist. Kdybychom k tomu připočetli emise vzniklé dopravou hovězího přes půl planety, bude celková bilance ještě horší. Z tohoto úhlu pohledu je ideální místní farmář a jeho maso.
Telecí, pasoucí se u Kašperských hor
„Využití půdy je zásadní environmentální metrikou, protože každý hektar, který zabíráme, je hektar, který nemůže podporovat divoké ekosystémy,“ píše komentátor George Mongiot v britském The Guardian a naráží tak na obrovské plochy určené jen k podpoře produkování hovězího.
Jak se dělá maso ve zkumavce
Pomineme-li „maso“ vyráběné z rostlin, které nemá se skutečným masem, tedy svalovinou, naprosto nic společného, tak pro výrobu masa v laboratoři stejně nějaké „masové“ buňky potřebujete. „Pomocí kmenových buněk (myosatelitů) zvířat pracovníci v kontrolovaném laboratorním prostředí namnožili buňky v Petriho miskách. Přírodní aminokyseliny a sacharidy podporují růst k tvorbě svalových vláken. Výsledný produkt připomíná mleté hovězí maso,“ vysvětluje server Hudson Robotics.
Vzniklá hmota už chemicky maso připomíná, ale strukturou má zatím ke svalovině daleko. Takže burger by se z toho připravit dal, protože na něj se mleté maso používá, steak ale nikoliv, protože chybí svalovinová struktura.
„Potenciálně může 0,5 gramu kravské svaloviny vytvořit až 4,4 miliardy liber hovězího masa, aniž by došlo k zabití zvířat a přenosu jakýchkoli nemocí na spotřebitele,“ píše Hudson Robotics. I přesto je zatím tzv. „kultivované maso“ výrazně dražší než klasika z jatek. To se ale v budoucnu může změnit. Na první pohled to vypadá, že kultivace masa ze zvířecích buněk by měla být jednoznačnou volbou. Není potřeba pěstovat krmivo, není potřeba zabírat další divočinu a přeměňovat ji na pastviny. Jenže ve hře je lidský faktor.
Lobbing farmářů
„Na příkaz lobbistických skupin pro hospodářská zvířata bylo maso vypěstované v laboratoři zakázáno na Floridě, v Alabamě a v Itálii . Politici ve Francii , Rumunsku, Maďarsku a dalších státech USA se je snaží následovat,“ píše Mangiot. To jasně ukazuje na obrovský lobbing producentů klasického masa a neznalost problematiky politiků, kde ve skutečnosti nejde ani tak o životní prostředí jako o přízeň voličů a peníze.
Zjednoduše řečeno slovy klasika: „A farmáři nebudou mít co žrát". Ve hře o voliče je nejen masná, ale i obilní produkce, protože dobytek vyžaduje obrovské množství píce a krmiva. A brnkání na strunu tradičních kulinářských návyků. Představa letní grilovačky masa z laboratoře přece jen vyznívá divně.
Podívejte se, jak postupuje výroba laboratorního masa.
„Vlády, které se snaží zakázat alternativy k živočišným produktům, se jen stěží snažily zamaskovat svou motivaci: protekcionismus. Několik politiků a úředníků otevřeně přiznalo , že se snaží bránit zavedená průmyslová odvětví – masný a mlékárenský průmysl – před konkurencí. Ve všech ostatních sektorech tvrdí, že upřednostňují „volné trhy“ a protekcionismus je trestán velkými tresty. V tomto sektoru je to vynuceno legislativou,“ udává The Guardian.
Podle výzkumu publikovaném v časopise One Earth se ukazuje, že vláda USA utrácí 800krát více na dotování živočišných produktů než na dotování nových bílkovin. Vypadá to jako olbřímí číslo, ale EU je na tom ještě hůř. V té se na podporu masného průmyslu utrácí 1200krát více.
Nejen podle Monbiota by měla skončit podpora protekcionismu a vzrůst podpora „kultivovaného masa“, byť představa řízku z masa ze zkumavky zatím není nijak vábná. Jenže tak už to v případě pokroku bývá. Původní lokomotivy děsily vesničany, kouřily a jiskrami zapalovaly trávu podél trati. Dnešní rychlovlaky jezdí rychlostí několik stovek kilometrů za hodinu, aby své pasažéry dopravily na místo určení potichu, rychle a přesně.
