Je Himálaj v Pákistánu?
Zkušení čtenáři geografického časopisu se nachytat nenechají. Byť máme Himálaj spojenou s Nepálem, Indií či Tibetem, tak část tohoto pohoří skutečně zasahuje i do Pákistánu. Jenže solný důl Khewra, který najdete na koordinátech 32°38′52.58″N 73°00′30.22″E leží od Himálaje poměrně daleko. Podle Byznys Insider se v Pákistánu ročně vytěží asi 800 milionů liber růžové soli.
Růžová sůl z Pákistánu
Takže správnější bude říct, že růžová sůl nepochází z Himálaje, byť to zní dobrodružně a „zdravě“, ale z Pákistánu. Jenže to už není tak cool.
Kde vzala růžová sůl svou barvu?
Obyčejná sůl se odborně nazývá halit neboli chlorid sodný. Každý z chemického vzorce rozklíčuje chlor a sodík, ať už kamenná nebo získaná z moře. Krystalický chlorid sodný je bezbarvý nebo bílý, průhledný, skelně lesklý a má krychlovou odlučnost. Kde se tedy v pákistánské soli bere růžová barva? Příčinou jsou příměsi minerálů, zejména železa, které tvoří zhruba 2 % objemu soli.
Pouhá 2 % příměsí rozhodně není moc. Dokonce je to natolik málo, že to nemá žádný zdravotní vliv, takže jediné, co je poznat, je právě ono narůžovělé zbarvení. Ale i to stačí k tomu, aby se „himálajská“ sůl prodávala výrazně dráž než sůl kamenná či mořská. Přičítají se jí nejrůznější zdravotní benefity, kterých neváhají využít šarlatáni s potravinovými doplňky.
Obyčejná sůl. Jen o hodně dražší
Na různých esoterických či pouze jen zdravotně podvodných webech se můžete dočíst, že růžová sůl z Pákistánu, prodávaná pod názvem Himálajská, nejen že zpomaluje projevy stárnutí, ale mimo jiné zlepšuje kvalitu spánku či dokonce podporuje správnou funkci ledvin.
Jenže přesný opak je pravdou. Přílišné solení zatěžuje ledviny a kardiovaskulární systém, a může vám zásadně uškodit. Tyhle „zdravotní benefity“ ale influenceři propagující růžovou sůl buď neznají, což je ten lepší případ, nebo záměrně zatajují.
Podívejte se na těžbu růžové soli.
Přílišné solení neupravuje hladinu cukru v krvi, nepodporuje zdraví cév, kostí a respiračního systému. Jenže na tyto nesmysly můžete narazit, podlehnout jim a na jejich základě si koupit předraženou sůl v domnění, že děláte něco pro své zdraví.
Důl Khewra
Podobně jako polský obří důl na kamennou sůl Wieliczka, tak i pákistánský důl Khewra má ve svých prostorách turistickou trasu a lázně. Byl by hřích takovou atrakci nevyužít. „Khewra nabízí prohlídky s průvodcem, repliky slavných staveb, jako je Velká čínská zeď a Minar-e-Pakistan v Láhauru, vlastní mešitu a poštu postavenou ze solných cihel a dokonce i léčebné lázně nabízející léčbu na bázi soli pro stavy, jako je astma,“ píše Katie Spalding v magazínu IFL Science. Zatím mají lázně kapacitu 20 pacientů, ale plány jsou na až pětinásobné navýšení.
Na otázku, proč je sůl z Pákistánu o tolik dražší než sůl z Německa nebo Polska je jednoduchá odpověď. Je růžová a má dobrý PR.
Zdroje:
Související články
