Houby z hnoje
Hnojník obecný a hnojník inkoustový jsou houby, které se dají pozřít. Někteří dokonce tvrdí, že mají delikátní chuť, ale jakmile trochu odrostou, je dobré se jim, alespoň z kulinářského hlediska vyhnout. Mají rády místa s vysokým podílem dusíku, takže je skutečně najdete na hnoji, výsypkách, zemědělských skládkách nebo místech, které občas slouží jako toalety. Což neláká ani ke sběru a už vůbec ne k jídlu. Navíc je potřeba sbírat dříve, než se klobouk začne měnit v černou inkoustovou kaši.
„Traduje se, že při pravidelném dlouhodobém užívání hnojník obecný snižuje krevní tlak a upravuje hladinu cukru v krvi. Podporuje trávení a podle čínské medicíny působí i proti rakovině. V Evropě sloužil také k léčbě hemoroidů,“ vyjmenovává v Českém rozhlase přednosti hnojníku ve vztahu k lidskému zdraví předseda Mykologického klubu Plzeň Zdeněk Hájek. Jenže tradiční čínská medicína není tak tradiční, jak by název mohl napovídat.
Medicínský systém „moderně“ označovaný jako „tradiční čínská medicína“ (TCM) totiž vznikl uměle v době extrémního nedostatku moderních léků v době maoistické kulturní revoluce v Číně, kdy spíše než nadbytek a slibovaný blahobyt se v zemi umíralo hladem. Jde totiž o něco jiného než o holistický přístup k léčbě, který se používal v dávnověké Číně. Dnes „tradiční čínská medicína“ doporučuje užívání tygřích kostí, luskouních šupin nebo pití plazí krve.
Hnojník (Coprinus)
Ochutnali jste někdy hnojník?
V mnoha asijských zemích se hnojníky pěstují komerčně a i nás jsou hnojníky považovány za léčivé. Dokonce ho můžete v kapslích koupit jako doplněk stravy, což je něco jiného než lék, byť se dá koupit v lékárnách.
Inkoust mnichů
Děj filmu Jméno růže se točí kolem knih, které jsou napuštěné jedovatým inkoustem. Mnichové, kteří si během otáčení stránek olizují prsty, mají smůlu. Nechme stranou uměleckou licenci a podívejme se na středověký inkoust. Ten se dělat z celé řady ingrediencí, od v oleji rozpuštěných sazí po tekutinu, kterou v ohrožení vypouští chobotnice. A taky z hub, konkrétně z hnojníku inkoustového (Coprinopsis atramentaria). „Tuto hmotu mniši potřebovali. Přidali trochu vody a hřebíčku a bylo hotovo. Výtrusy hnojníku pronikly hluboko do struktury papíru a zápis byl prakticky nesmazatelný,“ píše Zvídavec na stránkách Rádia Junior.
Hnojník obecný v České televici.
Problém s alkoholem
Koprin je houbový mykotoxin, který v kombinaci s alkoholem způsobí nevolnost podobnou té, která se záměrně vyvolává v odvykacích zařízeních lékem zvaným antabus. Pokud si dáte některý z hnojníků a zapijete to pivem, důsledky pocítíte na vlastní žaludek. Coprin byl poprvé izolován právě z hnojníku inkoustového. Příznaky se objevují 5 až 10 minut po požití alkoholu. Pokud si nedopřejete další skleničku po problému můžete mít po dvou až třech hodinách, přičemž závažnost závisí na množství přijatého alkoholu. Koprin se teplem nerozkládá, takže vařením se ho nezbavíte.