Povídačky, které ho provází jsou jak z hororu. Během spánku prý leze lidem do ucha, když se nemá jak otočit a dostat ven, tak svými kleštičkami prorazí ušní bubínek… A někdy jde ještě dál, do ucha naklade vajíčka a prokouše se až do mozku! Vážně tomu někdo může věřit?
Postrach s celosvětovou působností
Se strachem ze škvora ale nejsme na světě sami, v některých jazycích má škvor ucho dokonce ve jméně. V němčině to je Ohrwurm (ušní červ), v angličtině Earwig (ze staroanglického ēarewicga znamenající ušní hmyz) a ve Francii mu říkají perce-oreille (prorážeč uší).
Noční aktivita
Škvoři jsou rozšíření po celém světě a je jich kolem 1800 různých druhů. V našich zeměpisných šířkách se nejčastěji setkáváme se škvorem obecným (Forficula auricularia). Malý, štíhlý a mrštný hmyz je téměř na každé zahradě a je nesmírně užitečným pomocníkem. S chutí požírá mšice, zavíječe a další drobné škůdce. Škvory obvykle nepotkáme, jelikož to jsou tvorečkové s noční aktivitou. Přes den se schovávají, například v prasklinách v kůry stromů, štěrbinách v zemi nebo i v jablkách. Sami se do nich neprokoušou, ale když jim housenka zavíječe připraví cestičku, tak se škvor rád v ovoci ubytuje.
Škvoři nejsou nebezpeční
Jeho štíhlé, až dva centimetry dlouhé tělíčko s mocnými kleštěmi na zadečku může působit poněkud děsivě, ale strach není na místě. Pro člověka jsou zcela neškodní, do uší ani jinam nezalézají a kleštičkami neštípou. Jsou to spíše nenápadní, vzorní a tiší spolubydlící. Jeho hrůzu nahánějící jména pramení pravděpodobně ze středověkého léčitelství. V té době se sušení a rozemletí škvoři používali k léčbě problémů s ušima a ztráty sluchu.
Proč mají škvoři na zadečku kleště?
K čemu mají škvoři kleště?
Není to jisté, ale kleště, odborně nazývané cerci, mohou sloužit na obranu. Jejich sevření není bolestivé, ale může překvapit. Nebo by se mohly hodit jako pomoc při složitém skládání křídel. Užitečné mohou být i při námluvách, protože samčí jsou zaoblené, zatímco samičí jsou úzké.
Láska až za hrob
Na zimu se škvoři zahrabávají do země a čekají na jaro. Tak také samička na podzim nebo na jaře klade vajíčka, o potomstvo se stará nesmírně obětavě až do úmoru těla. Svou snůšku vajec hlídá, prohmatává je tykadly a pravidelně je olizuje. Zdá se, že to zabraňuje růstu hub a plísní. Tuto mateřskou ochranu udržuje až do vylíhnutí nymf, pomáhá jim opustit vaječné skořápky a poskytuje jim potravu. A její hladové děti matku nakonec sežerou.
Bojovník proti škůdcům
Škvoři jsou poměrně nevybíraví všežravci, žerou rostliny i zvířata. Obzvláště rádi jedí mšice, zavíječe a roztoče. Jinými slovy, velmi ochotně a neúnavně na zahradě ničí škůdce. Proto by měli žít na každé zahradě v míru s lidmi. Pokud jim chcete přilepšit, tak ocení místa pro úkryt. Hmyzí domečky, dutá stébla slámy nebo bambusu jsou přesně dle jejich představ.
Umí na zahradě i škodit?
Je nutno ale přiznat, že škvoři mohou na zahradě i škodit. Například milují květy a listy plaménku, které vášnivě okusují. Vyhledávají také šťávu z ovoce, jako jsou broskve a hrozny. Zejména v horkých létech, kdy není k dispozici žádná jiná tekutina. Ovšem v poměru s tím, s kolika škůdci si poradí, by se slušelo přimhouřit oko.
