Americkou mytologii v Evropě asi neznáme tolik jako řeckou, která je součástí školní výuky. Už jste například slyšeli o kostarickém kmeni Bribri?
Bůh mezi kondory
Původní obyvatelé středoamerické Kostariky jako jedni z mála dokázali odolat španělskému nátlaku a udržet si půdu i zvyky. O své území přišli až o několik stovek let později během rozmachu železnice, ale o to silněji se snažili udržet si osobitý životní styl dávných předků. Je to jedna z mála společností netknutá patriarchátem. Od dávných časů až do dnes, kmen věří, že síla Matky Země se přechovává a předává po ženské linii. Ženy dědí půdu, mohou připravovat posvátný kakaový nápoj a své rodině určují i společenský status. Jsou oddáni stvořiteli SIBÚ, který s nimi komunikuje skrze svého posla kondora královského (Sarcoramphus papa).
Popis amerických kondorů od expertů ze zoo Praha:
Dokonce i ve známější mayské mytologii se nachází kondor ve spojení s nejvyššími bohy. Kondory považují Mayové za předky orlů, ačkoliv zrovna kondor královský je zcela zaměnitelný s harpyjí pralesní (Harpia harpyja). To je druh orla, který se absolutně kondorovi nepodobá, ale v příbězích vystupují ve stejné roli. Často se vyobrazuje jako muž s ptačí hlavou a svým vzhledem inspiruje k ornamentům a jiné výzdobě. Postava kondora královského je přítomna napříč jihoamerickou mytologií. Za zmínku stojí peruánská, která oproti ostatním dává důraz na zabití kondora. Jeho mršina má sloužit nejdříve jako výstraha ostatním dravcům, po zakopání si pak lovci udělají zbraně ze stromu, který na hrobě vyroste.
I když se vymaníme z legend a mýtů a podíváme se pouze do říše zvířat, uvidíme, jak majestátním ptákem je mezi ostatními druhy. Jako jediný bílý druh rodu Sarcoramphus se dožil současnosti, což z něj hned na začátek činí druh unikátní. Legendy o komunikaci s božstvem patrně pramení z místa hnízdiště. Kondor královský si totiž tvoří hnízda na nejvyšších větvích a za odpočinkem tak odlétává podstatně výše než ostatní druhy kondorů. Dokonce i povídačky o úctě zbylých mrchožroutů vycházejí z opravdového jednání ptáků. Sice patrně nejde o úctu, ale spíše strach, menší druhy skutečně projevují jakýsi druh respektu svým větším spoluhodovníkům. A stejně tak legenda, kde hlavní roly hraje pojídaní očních bulev se zakládá na pravdě. Legenda říká, že ostatní ptáci nemohou k mršině dokud si boží posel nevychutná tuhle svou lahůdku. Kondor královský svou večeři totiž požírá systematicky a očními bulvy skutečně začíná.
Olomoucko-liberecký úspěch
Olomoucká zoo se může pyšnit chovem těchto urozených ptáků již od roku 1999. Od té doby se jim podařilo dokonce odchovat i pár mláďat, ale štěstí s líhní skončilo před 14 lety a od té doby byly pokusy jenom neúspěšné. Proto se olomoučtí chovatelé obrátili na zkušenější kolegy ze zoo v Liberci, kteří líhnutí asistovali. Díky svým odborným znalostem a především zkušenostem, překonaly nesnáze a ptáčeti dopomohli na svět.
„Byl to velice složitý proces. Vejce ubývalo nezvykle pomalu, a tak jsme museli do vejce velmi opatrně navrtávat mikro otvory, a tím pomáhat zvyšovat odpar,“ vysvětluje liberecký zoolog Jan Hanel. Ani samotné klubání ze skořápky se neobešlo bez problémů: „Mládě bylo ve špatné pozici, mělo vzpříčenou nohu přes hlavu a nebylo schopné se samo vyklubat ven. Museli jsme proto začít opatrně vylupovat skořápku, což vždy trvalo několik minut a pak jsme ptáče zase několik hodin nechali odpočívat,“ komentoval Hanel.
Zpátky do olomoucké zoo, mládě putovalo již po deseti dnech. „Déle v přítomnosti člověka zůstat nemohl, aby nedošlo k tzv. imprintingu a mládě si nevtisklo člověka jako svůj druh. Tím by došlo k nezvratným změnám v jeho chování a zvíře by se v budoucnu nebylo schopné pářit s protějškem svého druhu,“ vysvětlil zoolog.
Ač už je mládě doma v Olomouci, ke svým rodičům již nemohl. Potkává se už jen se svou umělou mámou, která v podobě maňáska na některé z rukou ošetřovatelského týmu, ptáčka krmí. Přesto, ale není úplně sám: „Odchov probíhá v zázemí, kde udržujeme maximální klid a malý kondor tráví čas v kleci, z níž má výhled pouze do vnitřní ubikace jeho rodičů,“ doplňuje Kirner.
Nezbývá než popřát hodně síly a zdaru!
Metoda krmení s maňáskem má zabránit navázání ptáčete na člověka
Zdroje: planetoneworld.org, ditsowou.com, zooolomouc.cz, zooliberec.cz, biolib.cz
