Zatímco některé rostliny jsou jedovaté po požití, bolševník je nebezpečný na pouhý dotek. Dokáže svou šťávou způsobit nepříjemné puchýře a dítě, které z legrace použije dutý stonek jako „dalekohled“, riskuje i ztrátu zraku.
„Bolševník velkolepý se původně vyskytoval pouze v oblasti západního Kavkazu. Vlivem lidské činnosti a díky výjimečným invazním vlastnostem je jeho současný areál mnohonásobně větší. Vyskytuje se na většině území západní, severní a střední Evropy, dále v Rusku, USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu,“ píše v materiálu věnovaném této invazní rostlině Ministerstvo zemědělství ČR.
Jako první ho v Evropě zřejmě začali pěstovat Britové, neboť první zdokumentovaná introdukce je z roku 1817, ze slavné botanické zahrady Kew Gardens v Londýně. Jelikož jde o skutečně nápadnou a svým způsobem elegantní rostlinu, tak byla vysazována v botanických zahradách a parcích jako okrasný prvek.
V bažantnicích sloužila jako rostlina poskytující úkryt bažantům, takže se bizarně sešly dva nepůvodní organismy na jednom místě. Ani bažant totiž u nás není původní. „Na území České republiky byl poprvé bolševník vysazen knížetem Metternichem roku 1862 v zámeckém parku Lázní Kynžvart, odkud byl později rozšířen do dalších oblastí,“ píše MZe, čímž vysvětluje, proč je ho právě tolik v západních Čechách.
Povinnost zničit
Zakázaný bolševník
Bolševník v květu
Podle článku 7 nařízení EP a Rady (EU) č. 1143/2014 je zakázáno druhy zařazené na unijní seznam invazních nepůvodních druhů, tedy i bolševník, držet, pěstovat, přepravovat nebo uvádět na trh (tedy obchodovat s rostlinami nebo jejich semeny apod.). Samozřejmě je nařízením zakázáno také jejich vysazování do přírody, resp. slovy nařízení „uvolňování do životního prostředí“. Tato omezení se vztahují na všechny druhy invazních bolševníků
v Evropě: H. mantegazzianum, H. sosnowskyi, a H. persicum. Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR.
„Vlastníci pozemků v Česku musí podle zákona cíleně likvidovat bolševník. Tato invazivní rostlina může způsobit vážné popáleniny. K likvidaci musí dojít i několikrát za rok, v opačném případě za to majitelům pozemků hrozí pokuta, právnickým osobám až do milionu korun. Se zneškodněním mohou pomoci i kraje, náklady však mohou vymáhat po majitelích pozemků,“ vysvětluje web České televize. Jenže to se mnohem snáze řekne, než udělá. Bolševník snadno obráží a má extrémně dlouhou klíčivost semen. V praxi to znamená, že můžete mít pocit, jak jste s bolševníkem úspěšně zatočili, ale on vám po létech vyrazí ze semen v půdě, která nemáte šanci zachytit.
Ošklivé popáleniny
Obrovské puchýře na rukou lidí, zejména dětí, které si s bolševníkem hrály, rozhodně nejsou hezké. Celá rostlina totiž obsahuje látky odborně zvané fenolické glykosidy. Jedná se o chemickou sloučeninu citlivou na světlo, která po potřísnění pokožky a následném ozáření UV paprsky způsobuje do 24 hodin na postižených místech tvorbu puchýřů. Kůže se špatně hojí a následky v podobě pigmentových skvrn a zvýšené citlivosti na UV záření přetrvávají několik let. To znamená problémy i několik letních sezón.
Bolševník v souvislostech. Podívejte se na video.
Víte o něm? Napište nám
Pokud poznáte bolševník, napište autorovi článku na adresu Topi.Pigula@vlmedia.cz místo výskytu. Možná, že víte o místě, které „oficiálně“ ještě zachycené není. Magazín Koktejl následně z lokalit, které objevili čtenáři, zpracuje samostatný materiál. Například v okolí Chebu nebo Františkových Lázní je v podstatě dnes už běžnou rostlinou. Bolševník se totiž šíří Českou republikou a čím více bolševníku je, tím větší je riziko popálenin.
