Dříve se nazývala Tichá a za komunistů Ďurišova soutěska. To podle komunistického podle ministra lesů a zemědělství z 50. let. Přibližně od počátku 21. století nese opět svůj původní historický název podle majitele teplického panství, který zdejší krajinu významným způsobem rozvíjel. Vítejte v Edmundově soutěsce. Tedy vlastně ne, protože aktuálně je nepřístupná.
Dva roky poté
Jak ukazují fotografie i pozorování přírodovědců, spálené přírodě se daří nadmíru dobře. Oheň bohužel zlikvidoval několik domů a zásadním způsobem poškodil turistický byznys v oblasti, ale samotné přírodě nesmírně prospěl. Plochy zasažené obřím požárem, který vzplanul v neděli 24. července a během čtyř dnů zasáhl na 1000 hektarů, se nádherně hojí a revitalizují.
Téměř okamžitě po uhašení po popelu začali pobíhat mravenci a pavouci. Nyní, dva roky po nešťastné události, mají nálety pionýrských bříz přes metr, a spolu s mechy svou zelení zakrývají místy ještě znatelné spálené plochy. Co se ale nedá skrýt, jsou ohořelé kmeny stromů trčící k nebi.
Právě zuhelnatělé kmeny jsou nepříjemnou komplikací, které ohrožují provoz v Edmundově soutěsce. Edmundovu soutěsku tvoří strmé, často kolmé skalní stěny. Běžně bývává její část sjízdná na lodičkách, aktuálně je z bezpečnostních důvodů vstup zakázán. Nikdo si nechce vzít na svědomí, že by se na projíždějící lodičku nějaký ohořelý, a tedy nestabilní strom zřítil a mohl by sebou vzít i nějaký ten balvan.
Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější místa patří Pravčická brána, Edmundova soutěska a Divoká soutěska, které jsou přístupné na loďkách v letní sezóně
Jan Prokop, diplomová práce Postavení a oprávnění strážce přírody
Takže na pohled až 150 metrů vysoké stěny a zážitek z projížďky si aktuálně musíte nechat zajít chuť. Z loďky je krásně vidět kvádrový rozpad pískovců, ale při procházce národním parkem a troše pozornosti tento jev zaznamenáte i na mnoha dalších místech.
Historický snímek Edmundovy soutěsky
Turisté si ještě počkají
Aktuálně není jasné, kdo a za jakých podmínek bude odstraňovat ohořelé kmeny a zajistí úklid již spadlých kmenů. „Jedná se o práce, které jsou v tomto skalnatém kaňonu, který je částečně přístupný pouze z lodi, technicky velmi náročné,“ vysvětluje Dana Zikešová, tisková mluvčí Povodí Ohře.
„Prevence škod povodněmi standardně stojí nad režimem ochrany přírody národního parku, ve kterém soutěsky říčky Kamenice leží.
Petr Kříž, ředitel Spráby národního parku České Švýcarsko
„Prevence škod povodněmi standardně stojí nad režimem ochrany přírody národního parku, ve kterém soutěsky říčky Kamenice leží. I v tomto mimořádně zranitelném přírodním prostředí může správce vodního toku provádět nutnou údržbu koryta tak, aby se v něm nehromadilo dřevo, které by v případě povodně bylo pro obec ohrožením. Správa národního parku přitom poskytuje potřebnou součinnost tak, aby údržba byla proveditelná,“ vysvětluje Petr Kříž, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko.
Takhle to vypadá, když funguje projížďka na lodičkách
Ve hře je zpracování dendrologického posudku a otázka peněz za odvedenou práci. Takže pokud se vydáte na výlet do Českého Švýcarska, neplánujte si projížďku soutěskou pojmenovanou po knížeti Edmundu Clary-Aldringenovi, který tady rozjel podnikání v cestovním ruchu.
Snížená turistická zátěž zdejší přírodě prospěje. Ledňáčci i skorci jsou sice na turisty zvyklí, provoz lodiček tady byl zahájen už roku 1890, ale odpočinek bezesporu uvítají.
