Můžete je vidět leckde. Žáby živé v síťkách, aby se neudusily, ale zároveň nerozutekly, nebo mrtvé, stažené a vyrovnané na ledu, aby se maso nekazilo. Nebo dokonce připravené na špejlích k opékání. V některých asijských zemích jsou žáby pro prodej na trzích dokonce chovány komerčně. Tak jako se dělá výlov rybníků na ryby, podobně se dá udělat výlov rybníku na žáby. Stačí mít jen pozemek ohrazený zdí nebo sítěmi. Zní to drsně, ale jiný kraj, jiný mrav. Konzumací žabích stehýnek prosluli v Evropě především Francouzi. Ovšem myslet si, že nám se konzumace žab vyhnula, by bylo lhaním si do vlastní kapsy. Podívejme se na jeden z receptů Magdaleny Dobromily Rettigové.
Polívka ze žab
Její recept uveřejněný v Domácí kuchařce zní takto: „Dej na rendlík kousek másla, několik vařečíček mouky, nech to spejchnout, dej k tomu dobře očištěné žáby, pak zelenou pokrájenou petružel, nech tak asi čtvrt hodiny dusit, pak na to vlej dobře povařenou hrachovou a petruželovou vodu, nech vařit, dej květu do toho, a buď žabky nech v tom, a nebo to proceď a vlej na smaženou žemličku.“ Jak vidno, paní Dobromila zvládla recept na postní polívku vtěsnat do jedné věty. Ona zmíněná „petruželová voda“ byl vývar z petržele, celeru, rybích vnitřností nebo hlav či raků. Jednalo se o základ postního jídla, ať už pro polévky, jako v případě žab, nebo základ postních omáček.
Už jste někdy ochutnali žabí stehýnka?
Žabí stehýnka sevírované s bagetou. Francouzská pochoutka.
Žabí stehýnka
Při troše snahy můžete ochutnat žabí stehýnka nejen ve Francii, kde jsou cuisses de grenouille považována za národní delikatesu, ale třeba ve Slovinsku (zabi kraky), Albánii, Bulharsku, Rumunsku nebo Řecku. Důvodem oblíbenosti je nejen chuť podobná kuřecímu, ale i struktura svaloviny.
Pozor: drsné video z přípravy žab k jídlu
Ohroženy na životě
Kolik je na světě žab?
Skokan a rašeliník Girgensohnův
Co do počtu jedinců to samozřejmě nikdo neví, protože každý rok se situace dramaticky mění s počtem nově z vajíček vyklubaných jedinců. Americké muzeum přírodních věd udává, že žáby existují zhruba 200 milionů let, což znamená, že přežily dinosaury. Amphibian Ark píše, že batrachologové (odborníci na žáby) jich určili zhruba 7 400 druh druhů, přičemž stále jsou objevovány nové. Například v roce 2020 popsali čeští vědci 2 nové druhy afroskokanů.
I když to podle stovek jedinců přejetých během jarní cesty do rozmnožovacích tůní může vypadat, že žab je dost, opak je pravdou. Ve velkém je hubí plísňové onemocnění. „Žáby patří k nejohroženějším skupinám živočichů na naší planetě. Za jejich hlavního nepřítele považovali vědci plíseň Batrachochytrium dendrobatidis. Klimatické změny provázející globální oteplení se zdály hrát v neprospěch smrtící plísňové choroby. Přesto se nemoc s oteplováním šíří a řadu druhů žab už vyhubila," informoval už v roce 2010 web Českého rozhlasu. a ne náhodou přírodovědci používají jejich výskyt jako ukazatel zdravého životního prostředí. Jsou to živé bioindikátory s citlivou kůží. Na druhou stranu jsou některé druhy, jako například skokani nebo ropuchy, považovány za invazivní. Negativní zkušenost s tím mají například v USA nebo Austrálii. „Strážci přírodního parku na severu Austrálie našli ropuchu obrovskou vážící 2,7 kilogramu. Obojživelník, který dostal přezdívku Toadzilla podle slavného filmového monstra Godzilly a anglického výrazu pro ropuchu (toad), by mohl být největším doposud zaznamenaným zástupcem druhu na světě,“ informoval magazín Idnes s odkazem na britský BBC News. Pomiňme pro tuto chvíli ropuší toxicitu. Z hlediska porce masa se jedná o slušnou porci masa.
Zdroje: Americké muzeum přírodních věd, Amphibian Ark, M.D. Rettigová, Domácí kuchařka, ČT24. Idnes.cz, web Českého rozhlasu.
