Einstein prý řekl, že kdyby zmizely včely, člověk by je přežil o pouhé čtyři roky. Uvedené klišé má dvě trhliny. Člověk by přežil mnohem déle a neexistuje důkaz, že by někdy něco podobného Einstein řekl.
Strdí na Řípu
„To je ona, země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající!“ To prý řekl praotec Čech poté, co vystoupal na Říp a rozhodl se, že tady se svou družinou zůstane. Strdí je zhruba totéž co med. Takže med už u nás byl, ale čeští včelaři nikoliv, neboť ti první stáli spolu s praotcem Čechem na vrcholu. Čech musel mít tedy na mysli med divokých včel, neboť pod tímto slovem se skrývá plástev ze včelího vosku vytvořená mimo úl. Uměle chované včely člověka doprovází zhruba 20 000 let a zvládly s ním nejeden klimatický výkyv.
Kdo by měl větší problém, člověk bez včely nebo včela bez člověka?
S jistou nadsázkou se dá včelín přirovnat k jakémukoli jinému chovnému zařízení. Člověk se stará, aby včely byly chráněny před škůdci (léčiva jsou například aplikována aerosolem nebo kouřem), zajistí jim bydlení (úl) a dokonce je převáží tam, kde mají dostatek potravy (úly v maringotkách). Spíš než ochranu přírody tento přístup připomíná živočišné zemědělství.
Na světě existuje 20 000 druhů včel. Včela medonosná je jen jedním z nich. To znamená, že je sice důležitým opylovačem, ale zdaleka ne jediným. Kdyby včela medonosná zmizela, uvolnila by prostor dalším druhům. „Pokud jde o zemědělství, ztráta včel by dramaticky změnila lidské potravinové systémy, ale pravděpodobně by nevedla k hladomoru. Většina lidských kalorií stále pochází z obilných rostlin, která jsou většinou opylována větrem, a proto nejsou ovlivňována včelími populacemi,“ píše editorka Encyklopedii Britannici Melisa Petruzzello
Smutná ministerská biologická nevzdělanost
Existuje mýtus, že v Evropě opylování včelami zajišťuje 76 % (některé zdroje mluví o 74 %) celé produkce potravin. Tuto hloupost tvrdil i bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula, což je smutným důkazem faktické nekompetentnosti lidi, kteří rozhodují o celých oborech jen díky své politické příslušnosti. „Přibližně 60 procent z celkového objemu celosvětově vypěstovaných potravin nevyžaduje opylování zvířaty. Mnoho základních potravin, jako je pšenice, rýže a kukuřice, patří mezi 28 plodin, které nevyžadují žádnou pomoc od včel. Buď se samy opylují, nebo jim pomáhá vítr. Tyto potraviny tvoří obrovskou část lidského příjmu kalorií na celém světě,“ píše na svém webu Natural Resources Defense Council, což je v přímém rozporu s tím, co na svém Facebooku tvrdil bývalý ministr zemědělství.
Včela medonosná je dnes vystavena rozsáhlému zhoršení životních podmínek, na mnoha místech mají včely vážně podlomené zdraví.
Ralph Dutli, Píseň o medu
Hmyz roku 2024 je včela. Ale jiná
Když se řekne včela, bezesporu každého napadne včela medonosná (Apis melifera), kterou známe z jarního bzučení a poletování kolem jabloní. Jenže ta to není. V Česku je asi 580 druhů samotářských včel. Podle České společnosti entomologické se tyto včely na ekosystémech a opylování rostlin podílejí mnohem více než domestikovaná včela medonosná. „Ve Velké Británii zase odhadují podíl samotářských včel na opylování jabloní na 58 procent, zatímco včely medonosné se podílejí nanejvýš 28 procenty a čmeláci 38 procenty,“ píše se v materiálu publikovaném v časopise Ekolist. Včela medonosná dokonce podle studie publikované v prestižním Science včelí diverzitě škodí, protože vytlačuje z míst, kam ji člověk introdukoval, přirozené divoké včelí druhy.
Podívejte se na samotářskou včelu drvodělku.
Včela se stala symbolem pracovitosti zhruba podobně jako mravenec. Dodávají člověku med, propolis a celou řadu dalších užitečných produktů. Díky uměle zvýšené koncentraci (chovu) se včely skutečně významně podílejí na opylování rostlin. Svou práci na opylování odvedou i vosičky, pestřenky a do nepřístupných květů se dostanou čmeláci.
Báje o včelím sebevražedném žihadle
Včela přilétá na květinu
Včela má žihadlo na jedno použití. Když bodne, zpětný háček ho udrží v ráně a samotné včele se prudkým pohybem vytrhnou vnitřnosti z těla. Podle dávné báje prý včelám vadilo, že jim člověk bere jejich med. Letěly tedy se tížností a prosbou k bohu Diovi. Požadovaly, aby je vybavil nějakou zbraní. Ten jim přidělil židadlo, ale zároveň byl rozezlen jejich malicherností a lakomstvím. Proto sice včely žihadlo mají, ale jejich použití je pro ně osudové.
„Fakta hovoří jasně. V USA během velmi krátké doby zkolabovalo až 80 % včlích kolonií. Biliony včel," tvrdí Ralph Dutli ve své knize Píseň o medu. Podle katastrofistů tvrdících, že bez včel nepřežijeme by Amerika měla být ve svavu humanitární krize. Jenže nejen, že není, ale dokonce ani nezastavila vývoz potravin. Kdyby včela medonosná zmizela, nejspíše by žádná apokalypsa nenastala.
