Tradice polévky ze žraločích ploutví znamená, že tisíce těchto paryb skončí s uřezanými ploutvemi zpět v moři, kde je čeká pomalá smrt. Bez ploutví nemohou ani plavat, ani lovit. A člověk si z uloveného tvora nic jiného nevezme.
Finning
Žraločí ploutve pověšené na hácích, nebo alespoň jejich fotografie, lákají asijské zákazníky do jídelen v Čínské čtvrti v Bangkoku. Mám tuhle část města rád a kdykoli se do Bangkoku dostanu, zastavím se tam. Nejraději v podvečer. Dá se tam levně najíst a „Chitatown“ je vlastně trochu jiná a velmi specifická část Bangkoku. Včetně polévky ze žraločích ploutví, rorýsích hnízd a lékaren, kde prodávají macerované plazy a pod pultem i další části zvířat. K tomu, aby si zákazník mohl dopřát polévku ze žraločích ploutví, potřebuje žraloka, které mu se ploutve uříznou. A pak se hodí zpět do moře. Tomu se říká finning, přičemž základem je anglický výraz fin značící ploutev.
Žraločí polévka
Žraločí ploutve jsou ceněny pro svou jedinečnou schopnost absorbovat chuť ostatních ingrediencí v pokrmu a pro svou charakteristickou želatinovou strukturu, která připomíná jemné nudle nebo tenké proužky želatiny.
Žraločí ploutve se nejprve důkladně očistí a zbaví kůže. Poté se namočí do vody, aby se změkčily a odstranily jakékoliv nežádoucí příchutě nebo nečistoty. Tento proces může trvat několik hodin až dní. Po namočení se ploutve vaří, dokud nezměknou a nezačnou se rozpadat na jednotlivé vlákna. Bohužel celý vtip je v tom, že hlavní chuť polévce nedodávají ploutve, ale hovězí nebo kuřecí vývar s celou řadou ingrediencí (zázvor, cibulka, asijské koření). Vůně a chuť samotných ploutví jsou velmi jemné až nevýrazné, což znamená, že hlavní chuť polévky pochází z vývaru a dalších složek.
Zabíjení žraloků má tisíciletou tradici
V různých kulturách byly žraloci loveni z různých důvodů, včetně potravy, lékařských účelů, a dokonce i pro rituální účely. V Polynésii a některých částech Asie byly žraločí ploutve a další části těla považovány za delikatesu nebo symbol prestiže. S příchodem moderních technologií a globalizace se však lov žraloků stal intenzivnějším a komerčněji motivovaným, což vedlo k dramatickému nárůstu počtu zabitých žraloků. Žraločí polévka není levná, je oblíbená, a tak se zatím bohužel stále lov žraloků pro ploutve vyplatí. A to, že je to v mnohých oblastech zakázané? Tam platí, že kde není žalobce, tam není soudce.
Peníze až v první řadě
Odhady celosvětové hodnoty obchodu se žraločími ploutvemi se pohybují od 540 milionů USD do 1,2 miliardy USD (2007). Žraločí ploutve patří mezi nejdražší produkty z „mořských plodů“, běžně se prodávají za 400 USD za kg. Jak by řekl proslulý prodejce Horst Fuchs: „A to se vyplatí“. Ovšem zatímco člověk si „jen“ dopřeje polévku, ztráta na biodiverzitě je trvalá.
Podívejte se na poslední chvíle žraloka zbaveného ploutví.
100 000 000 zabitých žraloků ročně
Přesné statistiky počtu zabitých žraloků neexistují, protože mnoho z nich je uloveno pod „radarem“ dozorujících orgánů. Přesto existují více či méně přesné odhady. Lidé ročně zabijí kolem 100 milionů žraloků. Fakt, že mnoho druhů žraloků má pomalou reprodukční rychlost, znamená přímé ohrožení celých populací.
Drastický úbytek má závažné ekologické důsledky, protože žraloci hrají klíčovou roli v udržování zdraví oceánských ekosystémů. Ochrana žraloků se stala naléhavým globálním problémem. Mezinárodní organizace, jako je CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy), začaly zavádět regulace zaměřené na ochranu nejvíce ohrožených druhů žraloků. Navíc mnohé země přijaly národní zákony zakazující nebo regulující lov a obchod se žraloky. Například v roce 2013 Evropská unie zakázala praxi finningu ve všech svých vodách.