„Během opakovaného čtvrtohorního zalednění severní a střední Evropy se nejvyšší, nikdy nezaledněné hřebeny Krkonoš, staly domovem druhů charakteristických pro severskou tundru a alpínské trávníky,“ píše Správa KRNAP v materiálu Sněžka, ostrov Arktidy uprostřed Evropy.
Jenže tento ostrov, či spíše velmi malý ostrůvek, neboť se jedná jen o vrchol, je velmi snadno přístupný jak pěšky, tak lanovkou. To v případě, že jste ochotni zaplatit 480 korun za zpáteční jízdenku (cena pro jednoho dospělého, platná v sezóně 2024). Při obrovské turistické zátěži je s podivem, že vrchol ještě nebyl roznesen na pohorkách turistů.
Tisíce lidí denně
V zimě a ve všední den, zvláště, pokud je ošklivé počasí, zeje vrchol Sněžky prázdnotou. O prázdninových víkendech tam naopak není k hnutí. V praxi to sice znamená lepší zisky pro prodejce, kteří nabízejí své zboží a občerstvení na vrcholu a v boudě těsně pod ním, ale pro samotnou přírodu jde o brutální tlak.
Podle CNN Prima News, vycházejících ze statistik KRNAPu, je na Sněžce v extrémních dnech až 10 000 lidí. Z analýzy Správy Krkonošského národního parku vyplývá, že rekordní návštěvnost hor byla v roce 2022, kdy lidé vyrazili do přírody po covidových omezeních. Tehdy Krkonoše zaznamenaly celkem 12 111 212 návštěv, přičemž je jasné, že zdaleka ne všichni turisté dorazili i na vrchol. Pro letošek Správa krnap odhaduje návštěvnost v extrémních dnech mezi 8000 - 9 000 osob.
Sněžka (nejen) z dronu.
Sítě proti lidem
I kdyby většina návštěvníků byla ukázněná, tak ta neukázněná menšina dokáže, třeba i neúmyslně, způsobit nezvratné škody na živé přírodě prostě jen pouhým pobytem v místech, kde už turisté nemají co dělat. Obyčejný sešlap zabíjí vzácné vysokohorské rostliny. Není proto divu, že část vrcholu byla pokryta pletivem, aby se ekosystém chránil. Samotné jeho položení vyvolalo u části veřejnosti pobouření.
„Správa Krkonošského národního parku ve snaze ochránit vzácnou a zranitelnou přírodu vrcholu Sněžky před náporem neukázněných návštěvníků opět – již pátým rokem – přistoupila k instalaci ochranných sítí oddělujících prostor pro turisty od prostoru pro přírodu. Ty ode dneška lemují přístupové cesty na Sněžku a okolí bývalé Obří boudy v Obřím sedle. Na místě zůstanou pravděpodobně do konce října," informovala Správa národního parku návštěvníky.
„Platím daně, tak si můžu lézt kde chci,“ zaznělo jednou na vrcholu. Pokud vás zajímá souvislost mezi placením daní a poškozováním přírody, tak odpověď byla následující. „Z mých daní je placená ochrana přírody, tak ať se starají.“ Přiznám se, že už jsem neměl odvahu se ptát, jak velké daně platí a zdali si je vědom, že dotyčný by mohl přispět i v rámci pokuty za překračování návštěvního řádu.
Mýtus ikony
Sněžka je nejvyšší, snadno dostupná, nabízí široký rozhled a na vrcholu je občerstvení. To všechno jsou pro přírodu vlastně špatné zprávy, protože „zdolat“ třeba i pomocí lanovky nejvyšší vrchol, to je něco, co se v turistově zápisníčku dobře vyjímá. Co na tom, že níže položené kopce jsou z hlediska biodiverzity mnohem bohatší a občerstvení nabízejí desítky horských chat. Nic z toho není Sněžka.
Hořec tolitovitý, smybol KRNAP
A tak pravděpodobně bude i dál naše nejvyšší hora dostávat „zabrat“. Situace se možná trochu zmírní, pokud se přistoupí k vybírání poplatků za vstup do národního parku. V rámci Česka by šlo o přelomové rozhodnutí, nicméně ve vedlejším Polsku vstup do Krkonoš zpoplatněný je. Pokud cestujete, tak jste na podobné poplatky bezesporu narazili, někdy mohou být absurdně vysoké (Plitvická jezera v Chorvatsku), jinde spíše symbolické.
Jako geografický magazín dáváme tipy na zajímavá místa na celém světě. Sněžka mezi ně určitě patří, ale přece jen, pokud si chcete užít Krkonoše, dá se jít i na jiná místa. Ať už je to Černohorské rašeliniště (článek chystáme) či fotogenické Rýchory na východě pohoří, nebo Mumlavský a Kamenický vodopád v jeho západní části.
