Může za to Attila?

Legend, kde se vzali robustní černí býci v oblasti Camargue, je celá řada. Ta nejbájnější praví, že za to může vůdce Hunů Attila. Není moc důvodů, proč by něco takového dělal, jednalo se o dobyvatele, zatímco zemědělci jsou usazení na půdě a nemají snahu se rychle přemisťovat. Možná je ale za tím skryt fakt, že toto plemeno je docela vzdorné a nehodí se pro práci v zemědělství. Takže báje o Attilovi bude skutečně jen báje, jako válečník nebyl tím, kdo by se zasazoval o lepší zemědělské postupy a šlechtění dobytka.

„Na pastvinách se stále pasou stáda proslulých bílých koní, které si osedlali zdejší honáci známí jako gardians. Tito houževnatí lidé se zaníceně drží svého tradičního způsobu života a stále vyhánějí svá stáda malých černých býků určených pro arény v Nimes nebo Arles,“ píše Rosemary Bailey ve svém Průvodci Francii. Attila je jen mýtus, mnohem pravděpodobnější je, že do Francie byli přivezeni býci ze Španělska. První introdukce španělských plemenných zvířat se uskutečnila z iniciativy Josepha Yonneta na panství Faraman v roce 1869. Plemeno se stalo oblíbeným a do jeho chovu se pustila řada dalších farmářů, byť býčí zápasy mají ve Francii poněkud jiný charakter než ve Španělsku.

Dvě plemena

Základem turovitého skotu v Camargue jsou dvě plemena, Brava a Race de Combat. To druhé, jak název napovídá, je „bojové“, tedy určené k hrám v aréně. Součástí zdejší neopakovatelné atmosféry jsou jak honáci na bílých koních nebo stáda běloušů ve volné přírodě. V roce 1996 hovězí maso ze dvou plemen Camargue nebo z jejich kříženců získalo status Appellation d'Origine Contrôlée jako „Taureau de Camargue". Název plemene Camargue byl změněn na Raço di Biòu a byla založena plemenná kniha. „Výskyt skotu v Camargue je zaznamenán již od starověku. Kosti skotu s rohy ve tvaru lyry byly nalezeny 2 km proti proudu řeky od Arles, smíšené s kostrami koní podobnými těm ze Soluté. Tyto kosti umožnily rekonstruovat zvíře dosahující téměř dvoumetrové výšky a mající rohy shodné s rohy dnešních býků. To znamená, že v bažinách Camargue již v této době existoval býk s podobnými rohy,“ vysvětlují stránky věnované označení plemen jako potravině lokálního původu. To ale zdaleka neznamená, že by každá farma chovající býky v oblasti Camargue měla automaticky „certifikovaný“ skot. Jeho hmotnost, která se liší v závislosti na způsobu krmení, se pohybuje mezi 300 a 450 kg u samců a 200 až 270 kg u samic.

Podívejte se sami, že korida na jihu Francie není zrovna bezpečná záležitost.

Zdroj: Youtube

Bezpečná corrida – jak pro koho

Býci z Camargue jsou oblíbenými hlavními postavami v koridě na jihu Francie. Jenže tady nejde o to býka zabít a posléze sníst, což se například ve Španělsku běžně děje. Cílem „boje“ v aréně je zvíře nezranit, ale šikovně mu sundat z rohů kokardu a stuhy. Býk samozřejmě klidně muže, kteří se do souboje zapojili, zranit může „Těm chlapům, kteří mají na zádech jména napsaná černě, se říká raseteurs. Právě oni jsou tady těmi hlavními. Budou se snažit strhnout býkům jejich ozdoby. Ti s červenými jmény jsou tourneurs a mají za úkol upoutávat pozornost býků,“ popisují v deníku E15 Markéta a Michael Foktovi své zážitky z koridy. Některým byly jako připomínka jejich kariíry v korridě vztyčena socha, což už něco znamená.

Zdroje: E15, Bailey R.: Francie, aoptaureaudecamargue.com