Požáry v Brazílii se stupňují
V brazilské Amazonii byl během stejného osmiměsíčního období (leden až srpen) zaznamenán 104% nárůst počtu ohnisek požárů ve srovnání s rokem 2023, což zhoršilo již tak kritickou situaci. Podle brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru (INPE) bylo do konce srpna 2024 zaznamenáno více než 65 000 ohnisek požáru - nejvyšší počet za toto období od roku 2005. Z těchto ohnisek požárů bylo jen v srpnu zaznamenáno více než 38 000, což představuje nárůst o 120 % ve srovnání se stejným měsícem loňského roku, kdy bylo zaznamenáno 17 373 ohnisek požárů.
Může za to klima nebo člověk?
V zásadě jde o otázku na kterou není správná odpověď, neboť je ve hře figuruje celá řada faktorů. V tisících případů je ale člověk jasným viníkem, neboť to byl on, kdo škrtl zápalkou. Ve zvyšujících se teplotách samozřejmě samozřejmě má lidstvo jako celek taky své „želízko v ohni“, takže sucho požárům nebývale prospívá.
Větší než Kostarika nebo Dánsko
Představte si, že by vyhořela celá Kostarika. Nebo některá z evropských menších zemí, například Dánsko. Naplno by se rozezněly poplachové sirény a média by měla další příval děsivých příběhů. Jenže když podobná plocha vyhoří v daleké Brazílii, tak to mezi Evropany nijak velký poplach nevyvolá. Přitom jen srpnu shořelo v brazilské Amazonii přes pět milionů akrů. V letošním roce dosahuje celková vypálená plocha 13,4 milionu akrů. Převedeme-li plochu Dánska na akry, tam má rozlohu 10 613 660 akrů.
Vypalování vede k vypalování
Základem vypalování pralesa je potřeba nové půdy. Na první pohled je toho vypálení ještě dost, miliony kilometrů čtverečních. V nichž žijí miliony druhů organismů, od půdních bezobratlých, mravenců, termitů či žab pralesniček po dravé ptáky, lenochody a opice. A samozřejmě původní domorodí obyvatele.
Podívejte se na video. Ale není to hezký ohled.
Typy tropického pralesa (opadavý, stálezelený, deštný) jsou extrémně složité předivo vztahů, kde doslova a bez nadsázky všechno souvisí se vším. Dokonce i se světovým klimatem jehož pro člověka extrémní důsledky právě pociťujeme. Takže vypalování přispívá k tomu, že se mění klima a to vede k dalším požárům a jejich snadnějšímu šíření.
Proč hoří deštný prales?
„Tropické lesy, jako je Amazonie, jsou velmi vlhké a v přírodních podmínkách v nich málokdy hoří - na rozdíl od mnoha lesů na západě Spojených států, kde je požár přirozenou součástí životního cyklu lesa. V posledních několika desetiletích způsobily požáry v Amazonii dva vzájemně propojené jevy: sucho a rozšiřování průmyslového zemědělství,“ píše server rainforestfoundation.org.
Chov brazilského nebo argentinského hovězího dobytka sebou nese potřebu kácení a pálení. Strategie je jednoduchá, kvůli chovu dobytka, zemědělství, těžbě dřeva nebo nelegální těžbě jsou porosty vykáceny a nechány ležet ladem. Na slunci schnou, zatímco voda z míst kde rostly, se ztrácí. Suché dřevo je pak jednoduché zapálit.
Okolní vlhký les obvykle požáru zabránil v šíření, takže popel pohnojil jen vykácenou plochu a na krátkou dobu ji zúrodnil. Jenže teď je sucho a „požár zastavovací schopnost“ porostů mizí. Výsledkem jsou hořící tisíce hektarů v místech, kde to nikdo neplánoval. A podle varování vědců bude hůř a možná, že nevratně.
