„Podle Světové zdravotnické organizace (WHO); je celosvětově hlášeno 11-20 milionů případů břišního tyfu s úmrtností 128 000-161 000 úmrtí ročně. Mezi mnoha dalšími zeměmi je značně postižena Bangladéš, kde incidence dosahuje 252 případů na 100 000 postižených ročně,“ vysvětlují Yumna Salman a Hanzla Asim v odborné studii publikované v Annals of Medicine & Surgery.
Když není dobrá volba
Během svého měsíčního reportážního pobytu v Bangladéši jsem si mohl vybrat. Aby každý poznal o jaký vrt jde, byly studny barevně odlišené. Tedy… měly být. Ty červené studny jako by barvou varovaly před povrchovou vodou. Nemusela být nutně kontaminovaná tyfovými nebo koliformními bakteriemi, které osidlují střevní trakt lidí i zvířat a mohou způsobit nepříjemné problémy. Ale pravděpodobnost, že jimi „obohacené" budou, byla dost velká. Ty druhé, hluboké vrty, měly mít modrou barvu studní. Jenže na bangladéšském venkově byly často všechny stejně rezavé a místní brali vodu, kde to šlo. Pít a vařit se musí.
Když jsem se dostal do situace, jakou vodu pít a nebyla po ruce balená, volil jsem arzén. „Akutní letální dávka As pro člověka se odhaduje na 0,6 mg.kg-1 za den, což znamená, že 70 kg člověk by skutečně musel pít zhruba 80 až 100 litrů vody denně po dobu alespoň jednoho týdne, aby ho arsen v ní zabil,“ vysvětluje toxikolog Miloslav Pouzar na stránkách popularizačního serveru osel.cz. Krátkodobá konzumace nezabíjí, byť kationty arzénu jsou rakovinotvorné. Navíc se vlivem klimatických změn nedostatk vody prohlubuje. Ženy a dívky, které mají na starosti domácnost často musí za vodou putovat dlouhé kilometry. V takové situaci moc neřeší, zdali jde o vodu povrchovou nebo čerpanou z hlubších vrstev.
Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly
Světová zdravotnická organizace se snaží konat zázraky po celém světě. Očkuje proti chorobám, monitoruje výskyt chorob, snaží se předejít pandemiím a lidským tragédiím. Jenže v případě Bangladéše šlápla smrtelně vedle. Její snaha poskytnou občanům kvalitní vodu pomocí vrtů vyvrcholila příšernou blamáží. Voda stékající z Himálají skrz arzenopyritové vrstvy totiž rozhodně nebyla bez rizika. „Když je kov vyluhován do vody z okolních hornin a půdy, může – ve vysokých koncentracích – způsobit kožní léze, rakovinu, kardiovaskulární onemocnění a opoždění nervového vývoje,“ píše Giorgia Gulgielmi v odborném magazínu Science a naráží právě na ve vodě rozpuštěný arzén. Odborný magazín Risk Management and Healthcare Policy rovnou přiznává, že Bangladéš je zemí, jejíž obyvatelé jsou nejvíc na světě ohroženi arzénem. V praxi to znamená riziko arzenikózy, nemoci projevující se oslabením imunity a končící rakovinou. „Jen v Bangladéši je více než 50 milionů lidí vystaveno arsenu v úrovních nad 10 ug/l, což z kontaminace podzemních vod činí problém veřejného zdraví,“ vysvětloval už v roce 2019 Anastasia Beiriger z Lékařské fakulty Chicagské univerzity.
Kde se vzal arzen v deltě Gangy
Delta Gangy
„Téměř celý Bangladéš leží na obrovské říční deltě Gangy, která vyplňuje i značnou část Bengálského zálivu. Při rychlém výzdvihu Himálaje, který ve své centrální části povyrostl snad až o 3–4 km za méně než milion let, se uvolňovaly obrovské objemy zvětralin. Ty byly při monzunových povodních transportovány nejen do horských podhůří, ale zejména do delty Gangy v Bengálském zálivu,“ vysvětluje Václav Cílek v časopisu Vesmír. Arzen se do vody dostává zvětráváním sedimentů v nichž je uložená vodní vrstva. Právě tu „napíchli“ miliony vrtů.
Bangladéš patří mezi chudé země a část z lidí, kteří začnou trpět příznaky otravy, nemají peníze na léčbu a mnohdy ani neví, co jim nepříjemné stavy, mezi něž patří třas, zvracení, bolesti hlavy, vlastně způsobilo.
Zdroje: Vesmir.cz, osel.cz, UChicagomedicine.org