Americká prérie patří mezi největší travnaté plochy na světě. Táhne se od východní strany Skalistých hor skrze Oklahomu a Kansas, Wyoming, Montanu až daleko za kanadské hranice. Končí až u nedozírných severských lesů. Největšími tamními býložravci jsou američtí bizoni, které kromě občasného lovu ze strany indiánů, vlků a kojotů ohrožovaly jen nemoci. Tak jako kteréhokoliv jiného savce. Jenže pak přišel běloch a s ním palné zbraně a přesvědčení, že mu bude lépe bez bizonů a indiánů.
Indiáni využili všechno. I bizoní duši
Původ amerického bizona
Bizoní kráva s teletem
Předchůdci dnešních bizonů se do Ameriky dostali z Asie přechodem přes pevninský most v místě nynějšího Beringova průlivu. Bizon americký se vyvinul z bizona širokočelého (Bison latifrons), který byl mnohem mohutnější a který vyhynul před 6 000 lety.
„Získávali z nich v podstatě všechno, co potřebovali. Maso jedli. Do kůží se oblékali. Z rohů vyřezávali hrnky a z kostí nástroje. Lana, pytle, saně, potahy na stany, to všechno pocházelo od bizonů. Bizon propůjčil lidem i podobu a ducha pro jejich bohy. Žádní jiní lidé neměli nikdy bližší vztah s žádným zvířecím druhem,“ píše David Attenbourough v knize Živá planeta.
Bizon žere trávu. A to je problém
První bílí osadníci viděli v bizonovi konkurenta, který spotřebovává trávu, která by se hodila pro pastvu jejich krav. Šlo prostě o ekonomického a biologického konkurenta, který jim, podle jejich úhlu pohledu, škodil. Druhý úhel pohledu byl: zbavíme-li se bizonů, zbavíme se i nechtěných původních obyvatel.
Osadníci nezabíjeli bizony na jídlo. Stříleli zvířata jen proto, aby se jich zbavili.
David Attenbourough, Živá planeta
Železnice je rozdělila
Když roku 1865 rozdělila kontinent napříč železnice, vplul do hry další prvek. Koleje rozdělily populace na dvě poloviny. Mimochodem byla to právě železnice, která zaměstnávala lovce Buffalo Billa, aby dodával maso zaměstnancům. Bill tak spojil svého koníčka (lov) s prací.
Podívejte se, jak vlci loví bizony.
Často se mrtvým zvířatům jen vyřízl jazyk, prý šlo o skutečnou pochoutku, občas se využily kůže, ale naprostá většina zvířat podlehla rozkladu nevyužitá.
Střelba u napajedel
Běloši se uchýlili k jednoduché strategii. Rozmístili střelce podél napajedel. Pít se musí. Bohužel žízeň dohnala bizony před hlavně. „Na konci století žilo v celé Severní Americe pouhých šest set divokých bizonů,“ shrnuje Attenborough situaci. Při takovém množství už u kopytníků začíná hrozit příbuzenská plemenitba a degenerace genomu, což může vést k totálnímu kolapsu.
Bizon prérijní
Záchrana v posledním okamžiku
Teprve snaha ochránců přírody, která začala bizony chránit na soukromých pozemcích (soukromý majetek je v USA skutečně nedotknutelný a může se bránit se zbraní v ruce), dala těmto ikonickým zvířatům šanci na přežití. Povedlo se. Dnes je jejich počet zhruba 31 000
Jiný bizon v Americe vyhynul
Zatímco bizon (Bison bison) nakonec přežil, jeho předchůdce Bison antiguus nikoliv. Archeologické nálezy potvrzují, že byl loven paleolitickým člověkem, ale zdaleka není jisté, že by pravěcí lovci byli příčinou jeho zániku. Paleozoologové a paleoklimatologové se kloní k možnosti, že za jeho vyhynutím stojí i tehdejší změny klimatu.
