Pokud si pamatujete Kilimandžáro s ikonickou sněhovou čepičkou, tak si toho važte. Už brzy bude minulostí.
Podle vědců je úbytek ledovců o 57 % větší než v 90. letech. Jejich tání má za následek zvednutí hladiny světového oceánu o 3,5 cm za posledních 30 let. To, že tání ledu na celém světě zvyšuje hladinu moří, riziko záplav pro pobřežní komunity a hrozí zničením přirozených stanovišť, na kterých závisí volně žijící zvířata, už není pouhá prognóza, ale skutečnost. Odhaduje se, že s každým centimetrem zvýšení hladiny moře hrozí přibližně milionu lidí vysídlení z nízko položených domovin.
Kilimandžáro bez sněhu
Už v roce 2011 varovala Světová meteorologická organizace (WMO), že africké ledovce do 20 let kvůli klimatické změně zmizí. Tatáž organizace tvrdí, že ledovec na vrcholu Kilimanžára zmizí do roku 2024. Vzhledem k tomu, že Kilimandžáro je nejvyšší hora Afriky, tak jednotlivá varování vůči sobě poněkud vzájemně nesedí. OSN je poněkud optimističtější, podle její zprávy přijde Kilimandžáro o ledovec až v roce 2050. Ať už má pravdu kdokoliv, faktem je, že vrchol Kilimandžára svou ledovou ozdobu viditelně ztrácí.
Ústupy ledovců v Alpách
„V celé historii měření ledovců, které provádí rakouský Alpenverein od roku 1891, nebyl dosud nikdy zaznamenán tak velký úbytek. Průměrné zkrácení u 89 rakouských ledovců činilo 28,7 metru. Největší změnu délky zaznamenal tým dobrovolných pracovníků ÖAV u ledovců ve skupině Großvenedigeru. Ledovec Schlatenkees (leží v Tyrolsku) ustoupil o 89,5 metru (předchozí rok: -54,5 metru),“ píše server Alpenverein a poukazuje na to, že největší změnu délky zaznamenala měřicí služba Alpského svazu na ledovci Hornkees v Zillertálských Alpách (Tyrolsko), a to o 104 metrů. Navzdory relativně sněhové, a tedy k ledovcům přívětivé zimě, horké léto ve sledovaném období 2019/2020 ledové masy opět silně zatížilo. V období let 2021/22 došlo v Rakousku u všech 89 pozorovaných ledovců ke ztrátě jejich délky a většinou i k výraznému zmenšení plochy a objemu.
„Země ztratila v letech 1994 až 2017 28 bilionů tun ledu – což odpovídá ledové desce o tloušťce 100 metrů pokrývající celé Spojené království,“ dodává k tomu tisková zpráva z University of Leeds, která upozorňuje na to, že největší ztráty vykazují Antarktida a Grónsko. Dr Isobel Lawrence, výzkumná pracovnice v Leeds' Center for Polar Observation and Modelling, řekla: „Ztráta mořského ledu nepřispívá přímo ke zvýšení hladiny moře, ale má nepřímý vliv. Jednou z klíčových rolí arktického mořského ledu je odrážet sluneční záření zpět do vesmíru, což pomáhá udržovat Arktidu chladnou.“ Zjednodušeně řečeno, ztráta mořského ledu zvyšuje oteplování, které má na svědomí ztrátu horských ledovců. A ty už podíl na vzestupu hladiny mají.
Vzestup hladiny vlivem tání ledovců ukazuje následující video.
Pokud si užíváte lyžování na ledovcích, patříte k té bohatší části světové populace a jejich ztráta vás sice může připravit o oblíbenou kratochvíli, ale bezprostředně neohrozí vaši existenci. To se o lidech, kteří mají ledovcovou vodu jako zdroj pro pití a zavlažování, říct nedá.
10 nejzávažnějších ústupů - úbytky délky v metrech:
Ledovce Morteratsch (vpravo) a Pers (vlevo) v roce 2005,
Ústup ledovců v číslech (období měření 2019/2020)
1. Hornkees (Zillertaler Alpen, Tirol) - 104,0
2. Alpeinerferner (Stubaier Alpen, Tirol) - 67,2
3. Pasterze (Glocknergruppe, Kärnten) - 52,5
4. Gepatschferner (Ötztaler Alpen, Tirol - 51,5
5. Schlatenkees (Venedigergruppe, Tirol) - 50,0
6. Ochsentaler Gletscher (Silvrettagruppe, Vorarlberg) - 45,9
7. Untersulzbachkees (Venedigergruppe, Salzburg) - 44,0
8. Zettalunitzkees (Venedigergruppe, Tirol) - 35,0
9. Freiwandkees (Glocknergruppe, Kärnten) - 34,0
10. Hintereisferner (Ötztaler Alpen, Tirol) - 28,4
Zdroj: Alpenverein
Zdroje: CPOM, Alpenverein