„Výroba jedné cenné unce barviva vyžadovala žlázy tisíců měkkýšů rodu Murex, jejich lasturami jsou dodnes poházená místa starých dílen,“ napsal Rick Gore v reportáži pro časopis National Geographic. Týkala se života dávných Féničanů, kteří prosluli jako skvělí mořeplavci a obchodníci. Národ zanikl, ale genetická stopa zůstala a dál koluje v krvi libanonských rybářů, v jejich sítích občas uvízne vzácná ostranka purpurová.
Božská fialová
Objev tohoto vzácného barviva je obklopen legendami a mýty, z nichž nejznámější je příběh o fénickém bohu Melquartovi a jeho psovi. Při procházce podél mořského pobřeží Melquardův pes skořápku plže rozkousl a jeho zuby se zbarvily do purpurova. Ve hře byla i jeho milá, která si jako podmínku sňatku dala róbu v daném odstínu, což Melqart splnil a mohl se oženit. Taky v příběhu slyšíte náznaky jisté ženské rozmařilosti, co se oblečení týče? Navíc pigment, aby se zbarvil do fialova, mí být po nějaký čas vystavený slunečnímu světlu, takže i v tomto bodě legenda se psem, jemuž se zbavila tlama téměř okamžitě, trochu pokulhává. Nicméně reálný základ rozhodně má.
Melqart byl patronem moře, plodnosti, lovu a kolonizace, což má logiku, protože Féničané do obchodu s purpurem nesmírně bohatli a díky penězům, odvaze cestovat kolonizovali okolní svět. Archeologové nalezli fénické mince, na kterých byl pes žvýkající ulitu, což je důkazem, že legendu brali v minulosti vážně.
Kdo z vás to má
Purpur byl využíván hlavně v textilním průmyslu pro barvení oděvů. Pro vzácnost a cenu si ho oblíbili zejména panovníci a církevní hodnostáři, kteří jinak kázali o životě ve skromnosti. V římské říši byla purpurová barva symbolem moci a bohatství, a její nošení bylo často vyhrazeno císařům a vysokým úředníkům.
Féničané, kteří dominovali obchodním trasám Středozemního moře, hráli klíčovou roli v šíření použití purpuru. Jejich barviva se stala velmi žádanými po celém starověkém světě, a to nejen pro jejich barvu, ale i pro trvanlivost. Textilie barvené purpurem byly odolné vůči vyblednutí, což zvyšovalo jejich hodnotu. Jelikož je potřeba vylovit opravdu enormní množství mořských plžů pro výrobu barviva, je logické, že bylo extrémně drahé a ten, kdo měl purpurem zbarvený oděv dával najevo punc bohatství a výjimečnosti. Kleopatra například měla plachty své lodi v barvě... správně, purpurové. Řečeno slovy jednoho dnes již pozapomenutého premiéra: Dámy a pánové, kdo z vás to má.
Podívejte se, jak se vyrábí purpurová barva z mořských měkkýšů.
Byblos, Tyre a další
Obchod s purpurem a umění jeho zpracování zřejmě stálo za prudkým rozvojem fénickým měst v oblasti dnešního Libanonu. Města jako Bylos nebo Tyre se díky „fialové“ stala bohatými a vlivnými centry. Purpur se stal také důležitým náboženským a symbolickým prvkem. V různých kulturách byl purpur považován za barvu božského spojení a duchovní síly.
„Jen pojďte a proberme to, praví Hospodin; jsou-li vaše hříchy jako šarlat, zbělejí jako sníh, jsou-li rudé jako purpur, budou jako vlna,“ praví se v Bibli a purpurově zbarvená roucha dodnes nosí vysocí křesťanští hodnostáři. V hinduistických a buddhistických tradicích má purpur také své místo jako barva duchovního rozvoje a meditace.
Moderní vědci stále zkoumají starověké metody výroby purpuru a snaží se je reprodukovat v laboratorních podmínkách. Tento výzkum nejen přináší nový pohled na chemické procesy, ale také odhaluje historické a kulturní aspekty spojené s tímto vzácným barvivem. Například archeologické nálezy barvících dílen a skladů plžů poskytují důležité informace o rozsahu a organizaci výroby purpuru ve starověku.
Dnes je purpur stále ceněným barvivem, i když již není tak široce používán kvůli náročnosti výroby a dostupnosti syntetických alternativ. Nicméně, někteří návrháři a umělci stále hledají autentické metody a materiály, které by jim umožnily vytvořit jedinečné a historicky věrné kousky. Purpur tak nachází své místo v specifických trzích, kde je oceňována jeho autenticita a historický význam.
Purpur také nachází uplatnění v oblasti umění a restaurování.
Ovšem i tady se projevuje současné klimatické změny. Měkkýši rodu Murex jsou citliví na tepelné změny a s ostupným oteplováním moří se mohou měnit loklity jejich výskytu. Takže tam, kde se tradičně zatím nacházejí brzy mohou chybět.
Restaurátoři historických textilií a uměleckých děl často hledají autentické barviva, aby zachovali původní vzhled a integritu starověkých artefaktů. Výzkum purpuru a jeho reprodukce přináší důležité poznatky, které pomáhají při zachování kulturního dědictví. Pokud by vás slovo purpur neuspokojilo a chtěli jste znát chemický název, tak věřte, že ten nezní tak sexy. Jmenuje se dibromindigo.
