Kam se hrabou žraloci, hadi nebo jedovatí pavouci. Mnohonásobně víc mrtvých mají na svědomí samičky komárů, které do těla lidí vpraví parazity s hezkým českým názvem zimničky (Plasmodium). Jen v roce 2015 se ve světě malárií nakazilo 212 milionů lidí. Téměř 430 tisíc z nich kousnutí komára se zimničkou ve slinných žlázách nepřežilo.

Subsaharská Afrika

Výletníci zejména do subsaharské Afriky vědí, že malárie je riziko se kterým je nutno počítat. Antimalarika lze brát i preventivně, ale zdaleka ne každý je ochotný polykat pilulky s případnými nepříjemnými vedlejšími účinky na nemoc, která „jen“ hrozí. Ovšem princip je podobný preventivnímu očkování.

Je potřebné si uvědomit, že zákeřnost infekčních nemocí je v tom, že je kolem sebe nevidíte. Jako humanitární lékař, jenž strávil dost času v chudých rozvojových zemích, svým pacientům říkám, že když vystoupíte z letadla v oblasti, kde je občanská válka nebo vyhlášen výjimečný stav, vidíte kolem sebe vojáky a zbraně a dodržujete preventivní opatrnost. Když vystoupíte z letadla v endemické oblasti závažné nemoci, kde může být Váš život vystaven stejnému riziku, až do momentu propuknutí infekce o něm nemusíte vědět,“ říká v rozhovoru na téma malárie na serveru Hedvábná stezka epidemiolog Rastislav Maďar.

Indiánská kůra

Zimnička

Plasmodium (česky zimnička) je prvok, jehož někteří zástupci jsou známí především jako původci malárie. Komár během sání vypustí do těla (člověka) sporozoity, což je jedno z vývojových stádií zimničky. Ti putují do jater, kde se dále vyvíjejí a způsobují malárii. Jedno z vývojových stádií může z krve nakaženého člověka nasát nenakažený komár, a parazita tak přenášet dál. Malárie se projevuje vysokými horečkami přicházejícími ve vlnách. Období „klidu“ může vypadat, že se nemocný uzdravuje, ale vzápětí přijde další atak nemoci.

Přibližně prvních pět tisíc let v zaznamenané historii lidstva nikdo nevěděl, odkud malárie pochází ani jak ji vyléčit. Vědělo se jen, že horečka byla rychlá, často smrtelná a zanechala přeživší slabé a oslabené měsíce. Poté, v roce 1663, začal po evropských salonech kolovat fantastický příběh. Vyprávěl o krásné ženě a jejím zázračné vyléčení z horečky v Limě, která byla tehdy součástí španělského místokrálovství Peru. Doña Francisca Henriquez de Ribera, čtvrtá hraběnka de Chinchón, se v roce 1638 v královském paláci nakazila zvláště virulentním kmenem parazitární choroby. Procházela cyklem horeček, pocení, tělo měla střídavě horké, vlhké, suché i chladné. Postup nemoci, která obvykle končila smrtí, nebo velmi příležitostně uzdravením pacienta," píše Mark Honigsbaum v knize The Fever Trail. Její manžel, Don Luis Gerónimo Fernádez de Cabrera Bobadilla y Mendoza, španělský místokrál v Limě, byl bez sebe strachem. Jak horečky rostly, dvorní lékaři prováděli jedno pouštění žilou za druhým. Situace se vyhrotila natolik, že všichni předpokládali Franciscy. Jednalo by se totiž o klasický konec nemoci, v níž parazit zabije svého hostitele. Proto se místokrál rozhodl k bezprecedentnímu kroku, který popíral nadřazenost indiánů a evropské medicíny na indiány a lidovým léčitelstvím. Jako poslední možnost si nechal poslat kůru stromu, který prý dokáže horečku léčit. Bílí lékřiy neradi viděli, když jim lidové léčitelství fušovalo do „odborného“ pouštění žilou.

Jenže se ukázalo, že lék zabral a to dokonce naprosto neuvěřitelně rychle. „K údivu všech se vzpamatovala dříve, než to dokážete vyslovit,“ komentoval situaci Sebastian Bado, který mimo jiné konstatoval, že „kůra se ukázala pro lidstvo cennější než všechno zlato a stříbro, které Španělé získali z Jižní Ameriky“ . Následný vývoj antimalarik, stejně tak jako prevence obahující sítě do oken, zachránily další stovky tisíc život.

Podívejte se, jak probíhá nakažení malárií.

Zdroj: Youtube

Chinin v toniku

Alkaloid chinin se na dlouhou dobu stal základním léčivem, který pomáhal bojovat s malárií. Stačilo, aby nebyla indiánská „zázračná kůra“ brána v potaz, jejich znalosti se odbyly mávnutím ruky jako nepokrokové a primitivní, a zemřelo by o miliony lidí více. Stromu z něhož kůra pocházela získal odborný název Cinchona a odkazuje na na hraběnku z Chinchónu (Chinchón je půvabné španělské středověké město ve Španělsku). Chinin se stal nejen lékem, ale i doplňkem, jež svou hořkou chutí zvýrazňoval některé nápoje. Dokonce se stal součástí vín. Kina Lillet (vyslovuje se lee-lay ), které zmiňuje v jednom ze svých příběhu James Bond, je francouzské aromatizované víno, které se již nevyrábí.  Stejně tak byl součástí toniků, kde se snadno dalo zjistit, zdali nápoj obsahuje skutečný tonik nebo jeho náhražku. Pod UV lampou totiž svítil, což zejména na diskotékách vypadalo efektně

Pití pravého toniku vás před malárií neochrání. Ale dobrou zprávou je, že po desítkách let bádání se začalo proti malárii očkovat. Příběh hraběnky, stromové kůry a velmi nebezpečné nemoci se blíží ke zdárnému konci.

Zdroje: Honigsbaum M.:The Fever Trail. 100+1 ZZ, unexaminedmedicine.org, vakciny.net, UNICEF