Pivo, které mělo grády
V Evropě 17. století se mu říkalo „Miel Fou“ neboli bláznivý med, a byl dovážen po tunách z oblasti Černého moře ve východním Turecku, odkud pochází. Místní mu tam říkali „Deli Bal“ neboli šílený med a oceňovali ho pro jeho mírné, euforické účinky. Když to krčmáři, kteří vařili medové pivo (med se přidával do piva i u nás a tato ingredience se u malopivovarů znovu vrací) zjistili, začali svůj zlatavý mok tímto medem vylepšovat. Pivu tak zesílili opojné účinky a sobě zajistili reklamu.
Medem dezorientovaní vojáci
Xenofón z Atén byl řecký historik, filozof, spisovatel a Sokratův žák. Právě on zanechal zprávu o tom, jak jednotky řecké armáda v roce 401 př. n. l. narazily na včelí úlů, které dokonale vydrancovali. Kromě sladké chuti se dostavila dezorientace a zmatení. Všem bylo jasné, že důvod jejich změněného vědomí tkví v medu, ale netušili, co přesně se stalo.
Proč je med šílený?
Jedná se o speciální druh medu s omamnými účinky, který obsahuje neurotoxin grayanotoxin. Právě ten má na svědomí silně halucinogenní účinky. Samotný med je tmavě načervenalý a vzniká z nektaru a pylu rostlin rodu Rhododendron (česky také pěnišník, azalka). Šílený med se získává především v Nepálu a Turecku, kde se používá jako tradiční medicína a rekreační droga.
Grayanotoxin
Grayanotoxin je ve vodě rozpustný diterpen, který se nachází v rododendronech a dalších vřesovcovitých rostlinách. Do medu se grayanotoxin (andromedotoxin), dostává z nektaru sbíraného včelami. Příznaky otravy jsou závislé na množství zkonzumovaného medu. „Typickými příznaky je postižení trávicího traktu, pálení v krku a zvracení. U očí se projevuje rozmazaným, někdy dvojitým viděním, rozšířenými zornicemi, pomalou reakcí na světlo. U kardiovaskulárního systému dochází k snížení tlaku a silnému bušení srdce. Centrální nervový systém je často postižen bezvědomím, halucinacemi, tzv. black outem, dochází k poruchám dýchání a „lapání“ po dechu. Jako první pomoc je doporučeno vyvolání zvracení (pokud to je možné), podávání živočišného uhlí,“ píše web bezpecnostpotravin.cz
Podívejte se, jak šíleným způsobem se získává šílený med v Nepálu.
Otrava „šíleným medem“ u nás není pravděpodobná, ale pokud se vydáte do Turecka nebo třeba Himálaje, tak tam tuhle dobrotu ochutnat můžete. Důvod je jednoduchý, rostou tam rostliny s obsahem grayanotoxinu. Naopak obchodníci této „medově psychotropní“ závislosti dokáží využít a speciální med se prodává. Samozřejmě s poněkud jinou cenovkou. Nicméně představa, že si dáte med do čaje a najednou máte změněné vědomí je v našich geografických končinách poněkud bizarní.
