Zatímco přes Nil vede celá řada mostů, jako např Qasr el Nil Bridge nebo Imbaba Bridge (oba v Káhiře), tak Amazonka je „mostuprostá“. Pokud si naplánujete cestu k Amazonce, nepočítejte s tím, že byste se někde dostali na druhou stranu přes most.

Jako z Prahy do Washingtonu

Amazonku najdeme v Jižní Americe, kde odvodňuje 7,2 milionu km², což je jen o pouhých 1,8 milionu km² méně, než je součet rozlohy všech států Evropské Unie. Pokud skutečně nedrží prvenství v délce, rozhodně ho drží v odvodněném povodí. Povodí Nilu je totiž „jen“ 3,4 milionu km². Délka Amazonky se mění podle toho, který bod se bere jako zdrojnice. Pohybuje se tedy od 6 296 km (zdrojnice Marañón) až po 7 062 km (měřeno od Ucayali). Pro srovnání použijme vzdálenost Praha – Washington, která činí 6 900 km. Úctyhodné, že? Naprostá většina řeky protéká Amazonským deštným pralesem, kde v závislosti na období dešťů její šířka i hloubka osciluje. Navíc jde o velmi řídce osídlené oblasti a velké části jsou dokonce liduprázdné. Proto stavba obřích mostů nemá smysl.

Desítky kilometrů dlouhý most

Postavit most přes místy až desítky kilometrů dlouhou řeku by byl náročný úkol, a je otázkou, zdali by měla stavba ekonomický smysl i v místech velkého osídlení. Zvláště, když už po desetiletí fungují přívozy a místní už rozmary řeky a její sezónnost znají. Dlouhé mosty ve světě samozřejmě existují, ale stojí v místech, kde řeka řeka tak nekolísá. Nejdelší most světa, železniční viadukt Tan-jang-Kchun-šan má neuvěřitelných 164,8 km.

Zdroj: Youtube

Řeka života a smrti

Amazonka

Délka toku 7 062 km
Plocha povodí 6 915 000 km²
Průměrný průtok 219 000 m³/s

Řeka slouží nejen jako dopravní tepna, po které plují jak lidé, tak náklad. Až 1 600 km proti toku je řeka splavná pro velké zaoceánské lodě. I to je mimochodem důvod neexistence mostů. Musely by být zvedací. Zároveň slouží i jako extrémně bohatý zdroj ryb a dalších bílkovin. Vyskytují se tady stovky druhů ryb včetně piraní či až čtyřmetrových arapaim. Ve velkém jsou zde loveni korýši, místní loví hady včetně anakond a vyhýbají se krokodýlům. Na vodě z řeky jsou závislé vesnice i města podél toku. Ovšem na sklonku loňského roku došlo vlivem rekordních teplot k vysychání Amazonky. „Kvůli rychle vysychajícím přítokům Amazonky zůstaly na mělčině uvězněny lodě, a odlehlé vesnice jsou tak odříznuty od dodávek potravin a vody. Náhlé sucho zasáhlo i tamní živočichy. V důsledku nezvykle vysoké teploty řeky uhynulo už nejméně sto říčních delfínů, kteří patří mezi ohrožené druhy,“ napsala na serveru Novinky.cz Martina Zmijarová s odkazem na agenturu Reuters.

Jednalo se o pokles hladiny na stoleté minimum, což v praxi znamená, že naprostá většina lidí žijících na březích podobnou situaci nepamatuje a není na ni připravena. Komplikuje se doprava, protože tam, kde byly ještě nedávno přístavy, chybí voda a problémy jsou i s poklesem hladiny spodních vod, a tedy s přístupností k pitné vodě. Nedostatkem vody je ohrožený i samotný prales a mokřady kolem břehů.

Zdroje: Novinky.cz, Tiscali.cz