Byli Američané dostatečně hlasití, provedli lidskou oběť anebo se alespoň snažili zprostředkovat párovou terapii Slunce a Měsíce? Nebo můžeme očekávat zhroucení světa? Jak by po zatmění Slunce svět vypadal, kdybychom žili o 2 000 a více let dříve?
Pánvička jako obranný nástroj princezen a Číňanů
Co když se úplný základ vašeho života, jako že Slunce vyjde každé ráno, otřese v základech? Co když se tím zhroutí vaše představy o božstvu, přírodě, o světě kolem vás? Co uděláte potom?
Před 4000 lety bylo poprvé písemně zaznamenáno zatmění Slunce starodávnou kulturou Dálného východu. Lid žijící na území Číny se sice strachoval, co se stane se světem i samotným Sluncem, ale rozhodně to nechtěl vzdát. Když si totiž uvědomil, že Slunce pravděpodobně zmizelo v břichu strašlivého draka, rozhodl se o své světlo a teplo bojovat a draka vyděsit hlasitým bubnováním.
„Slunce požíral drak, a tak chodili ven a bouchali do hrnců a pánví a křičeli a podobně, aby draka zahnali," vysvětlil profesor historie na American International College Robert Ravens-Seger.
Stejně jako lid Číny, bojovali za své pořádky také Jávané, když Batara Kala, bůh temnoty, spolkl Slunce. V Andách měl šelmu pojídající žhnoucí vesmírné těleso zahnat křik dětí a zvířat. Severoameričtí Kvakiutlové pro změnu tančili a poskakovali kolem kouřícího ohně ve snaze přimět démona jedinečné Slunce navrátit na oblohu.
Párová terapie s vdavekchtivou planoucí kráskou
Jiný přístup zvolily národy, které si romantizovaly vztah Slunce a Měsíce. Vesmírným tělesům přikládaly schopnost pohádat se a také se i usmířit a chtěly jim být vzorem. Jedním z takových národů byl lid Beninsko-tožské oblasti v Africe, tamní obyvatelé věřili, že když na pláních ukáží Slunci a Měsíci, že se i oni sami umí usmířit, za chvíli se udobří i vesmírní parťáci.
V tradici australského kmene Euahlayi se šaman během zatmění Slunce stává vesmírným amorem a párovým terapeutem. Pozorovatelná tělesa na nebi vnímá kmen totiž jako dva milence - sluneční ženský element Yhi a měsíční mužský element Bahloo. Zdá se ale, že Bahloo tak úplně neopětuje city zářivé Yhi, která jej po obloze pronásleduje, a dokonce ani neváhá svět uvrhnout do temnoty. Šaman má rozlícenou Yhi uchlácholit magickými zpěvy a věčné temnotě tak zabránit.
Mnoho národů a kmenů se ale temnoty a změny v běžných přírodních zákonech děsilo. Báli se trestu a zloby bohů. Některé kmeny jejich strach dohnal pravděpodobně až lidským obětem, jako například Inky. Nás v euroamerickém prostoru asi moc nepřekvapí, že i Řekové se děsili svých nevyzpytatelných a marnivých bohů. Zatmění rozhodně nebrali na lehkou váhu, ani jako dobré znamení. Během posledního známého případu zatmění Slunce, které pro neznalost vyděsilo jihoevropský národ, proti sobě stála vojska Médů a Lýdů, a to již několik let. Když je však během dne zastihla temnota, vyložili si to jako varování bohů a s válkou okamžitě přestali.
„Přinejmenším v západní civilizaci byl v roce 585 př. n. l.. prvním řeckým filozofem, který dokázal předpovědět zatmění, Thalés," dodal Ravens-Seger. Krátce poté se civilizace po celém světě staly znalými, pokud jde o zatmění Slunce.
Od toho roku se Řekové začali věnovat pohybu vesmírných těles a nejen že je úkaz přestal děsit, ale také podkopal důvěru v existenci bohů.
Zdroje: britannica.com, exploratorium.edu, westernmassnews.com
