Podmanivá krása Lofotských ostrovů, sdílená po celém světě na sociálních sítích, začala přitahovat neudržitelné množství turistů. Stovky turistů denně způsobily značné opotřebení horských stezek, jen ta na Reinebringen nad rybářskou obcí Reine si během sedmi let vyžádala životy čtyř lidí.
Uzavření nic nevyřešilo, během turistické sezóny 2018 podle odhadů místních úřadů zákaz vstupu ignorovalo více než 9 000 lidí. Nebezpečí nespočívalo ani tak v uklouznutí, jako spíše v padajících kamenech. V horních partiích hor je v důsledku eroze hodně volných kamenů a při velkém počtu lidí na cestách hrozí, že na ty dole někdo srazí kámen.
Týmy šerpů vylepšují Norsko
Aby se problém v Reinebringenu vyřešil, najaly místní úřady v roce 2019 tým šerpů, aby postavili jako náhradu blátivých stezek kamenné schody. Nepálští stavitelé mají, co se týká stavby cest ve strmém terénu, jedinečné dovednosti a znalosti a v posledních letech staví po celém Norsku. Materiálu je zde nepřeberné množství a za pomoci vrtulníku roste jeden chodníček za druhým. Kamenné schody tak chrání zároveň turisty a okolní přírodu.
Dotace na šerpy
Projekt kamenných schodů do strmého svahu Reinebringen postavených šerpy stál přes milion dolarů. Obec je mohla postavit díky grantům od Norské agentury pro životní prostředí a místní podnikatelské asociace. Norský ministr klimatu a životního prostředí Ola Elvestuen uvedl, že granty na zlepšení turistických stezek se ukazují jako úspěšné. „Chceme umožnit rostoucímu počtu turistů užívat si norskou přírodu, aniž by to vedlo k ničení přírody, zanášení odpadky a záchranným operacím.“
Reinebringen
Schody do nebe nad obcí Reinebringen patří k těm nejznámějším výletům na Lofotech. Na stezce dlouhé 1,7 km je rovných 2000 schodů, které umožní turistům překonat převýšení 484 metrů, přímo od hladiny moře. Schody jsou natolik prostorné, že se turisté mohou průběžně vyhýbat, aniž by se omezovali navzájem a je tu dostatek kamenných odpočívadel pro vydechnutí.
Jelikož sem v sezóně proudí velký počet turistů, jsou na nástupu na stezku dobrovolníci z místních obyvatel, kteří se ujistí, zda mají turisté dostatečné vybavení, proviant a správnou obuv na túru. Další dobrovolník působí obvykle na vrcholu, protože stezka je zde úzká a turisté v euforii ze zvládnutého výstupu při honbě za nejlepším selfie příliš riskovali. Nutno říct, že výhled na obě strany je jedním slovem dechberoucí a rozhodně stojí za dvě hodiny námahy.
Tohle video byste neměli minout. Už jen z koukání vás rozbolí nohy.
Svolvergeita
Nad městem Svolvær, největším městem Lofot, se tyčí Svolværgeita. Vrchol kopce ve tvaru kozí hlavy se dvěma rozeklanými rohy se tak i jmenuje, neboť geita znamená norsky koza. A mocně láká všechny horolezce, protože se dá vylézt na jeden z rohů a přeskočit na ten druhý, to jsou pak fotografie!
Ale i nelezci si výlet na Geitu užijí, protože díky nepálským šerpům vedou nahoru podobné pohodlné kamenné schody jako v Reine. Z jejich vrcholu je ohromná vyhlídka na město s přístavem. Dál k vrcholkům Svolværgeita, Fløya a fotogenické Djevelsporten (Ďáblova brána) vedou už hustým vřesem pravé norské kamenité turistické stezky, valná většina návštěvníků se ale spokojí z vyhlídkou nad městem.
