„Demarkační linie byla původně stanovena především z vojensko-technických důvodů. Podle dohody na Jaltské konferenci měla vést po hranici Československa, aby zamezila smísení armád či případnému nechtěnému střetu spojeneckých jednotek – Rudé armády SSSR postupující k Praze z východu a armády Spojených států postupující ze západu,“ udává podrobnosti velvyslanectví USA v Praze. Jenže původně čistě vojenská „hranice“ se téměř okamžitě změnila v ostrou politickou hranici, což Sověti vnímali už během bojů. A nacističtí vojáci dávali přednost zajetí spojeneckými vojsky než Rudou armádou. To, co dnes známe jako demarkační čáru, byla linie dotyku Kraslice — Karlovy Vary — Plzeň — České Budějovice.
Do Plzně dorazily jednotky 3. armády USA generála Pattona dne 6. května 1945. V Rokycanech byli druhý den ráno, ale trvalo další tři dny, než došlo k setkání Američanů a Sovětů. Osvobození Prahy bylo zakázáno Do Rokycan podle pamětníků přijeli vojáci 9. pluku 2. pěší divize generála Robertsona dne 7. května ráno. O tři dny později se zde setkali s jednotkami Rudé armády – 6. gardové tankové armády, 5. gardového tankového sboru. Kdyby hlavním zájmem mocností nebylo rodící se politikaření, ale osvobozování, byla by Prahu osvobodila americká armáda. „Komunisti se báli Američanů, tak se čekalo na Rudou armádu', tvrdí Vít Pohanka Na vlnách Českého rozhlasu.
Tanky taky
„Tanky!“ vydechl asi osmiletý klučina, vytrhl se tatínkovi z ruky a rozběhl se k jednomu z ocelových monster. Z úsměvu rodičů se dalo poznat, že alespoň co se syna týče, tak místo nedělního výletu zvolili správně. Muzeum konstatuje, že jen ve venkovních expozicích má 190 kusů vojenské techniky, většinou v pojízdném stavu, takže se opravdu je na co koukat.
„Nejnovějším přírůstkem mezi vystavovanými exponáty Muzea na demarkační linii v Rokycanech je replika tanku Panther Ausf. A – nejlepšího německého tanku II. světové války. Tank byl postaven během tří měsíců na zakázku ruské filmové produkce v měřítku 1:1 dle přesných nákresů. Pro podvozek byla využita část tanku VT- 55,“ chlubí se vedení muzea na svých stránkách novinkou. Kromě obrněnců i „neobrněných aut“ mohou návštěvníci obdivovat například i ikonický americký jeep.
Podívejte se, jak to v Muzeu na demarkační linii u Rokycan vypadá.
Kde a kdy vstoupila americká armáda na území Československa
Tank M4 Sherman vystavený v ZOO Plzeň
K prvnímu kontaktu americké armády s územím předmnichovského Československa došlo 18. dubna 1945. Stalo se tak u obce Hranice ležící poblíž Aše. O tento kontakt se postarala předsunutá hlídka 3. praporu 358. pluku 90. pěší divize generála Earnesta. Tato divize v této chvíli ještě spadala pod V. sbor 1. armády generála Hodgese, posléze však byla přičleněna k XII. sboru Pattonovy 3. armády. O dva dny později pak 2. motoskupina 90. divize osvobodila Aš.
Zdroj: US Ambassy
Bunkry
Byť se muzeum jmenuje Muzeum vojenské techniky na demarkační linii v Rokycanech, věnuje se 2. světové válce na našem území jako celku. S počátkem války jsou pevně spojené bunkry pohraničního opevnění, které ale přímo na demarkační čáře nestály. Mimo jiné proto, že v době jejich výstavby šlo o neznámý pojem. Zatímco venku je několik bunkrů realisticky zabudovaných do terénu venku, tak ve vnitřní expozici je k vidění přesná replika lehkého objektu vz. 37B.
Ta je plně vybavena předválečnou výzbrojí. „Ve vnitřní expozici najdete ukázky výzbroje a výstroje československé prvorepublikové armády i vojsk podílejících se na bojích u demarkační linie,“ dodávají autoři knihy Západní Čechy – 77 romantických, dobrodružných a tajemných míst.
Zdroje: velvyslanectví USA, ČRo, Západní Čechy – 77 romantických, dobrodružných a tajemných míst, Muzeum vojenské techniky na demarkační linii v Rokycanech
